 |
       |
AKTUALITY
Stop pracovnímu vykořisťování - pohled z blízka
Analýza procesu agenturního zaměstnávání Vietnamců a Vietnamek v ČR zpracovaná La Stradou. Více....
Stručná analýza kompetencí úřadů
Analýza vzniku a působení zprostředko- vatelských agentur
III. DLOUHODOBÝ (PŘECHODNÝ) POBYT
1) STANDARDNÍ POBYTOVÉ REŽIMY
Na rozdíl od krátkodobého pobytu, který je českým cizineckým zákonem rovněž řazen mezi pobyt přechodný a který až na zanedbatelné výjimky musí skončit nejpozději do 3 měsíců, je dlouhodobý pobyt bránou ke skutečnému přistěhovalectví. Dlouhodobým pobytem počíná standardní cesta cizince, který se hodlá do ČR na čas nebo natrvalo přistěhovat, z dlouhodobého pobytu je možno získat po 5 letech pobyt trvalý a z trvalého pobyt je pak po dalších 5 letech možné žádat o české státní občanství.
V této kapitole bude pojednáno o standardních dlouhodobých pobytových režimech, tedy o těch povoleních k pobytu, která jsou svou podstatnou většinou dlouhodobé či trvalé povahy a která dávají cizinci reálnou vyhlídku na získání trvalého pobytu, aniž by bylo nutno opustit české území. Jedná se o pobyt za účelem:
- zaměstnání
- samostatné výdělečné činnosti – podnikání, účasti v obchodní společnosti
- rodinného života
- studia a
- dalších obdobných dlouhodobých účelů
Naopak se v této kapitole nebudou probírat pobytová oprávnění, která jsou z hlediska zákona o pobytu cizinců povahy mimořádné či dočasné, totiž institut strpění, ochrany a režimy dle zákona o azylu a dle zákona o dočasné ochraně cizinců. O těchto institutech bude pojednáno v kapitole č. IV.
Z hlediska struktury této kapitoly bude nejprve pojednáno
- o vízech k pobytu nad 90 dnů, pak
- o povoleních k dlouhodobému pobytu a nakonec
- o povoleních dlouhodobému pobytu pro skupiny cizinců preferované legislativou EU, tedy sloučení rodiny, rezidenti jiného státu EU, studium a vědecký výzkum.
VÍZUM K POBYTU NAD 90 DNŮ (dlouhodobé vízum)
Z hlediska struktury zákona o pobytu cizinců je vízum nad 90 dnů prvním povolením k pobytu, o které má žádat přistěhovalec.
V některých případech ovšem může cizinec žádat rovnou – tedy i ze zahraničí - o povolení k dlouhodobému pobytu, viz III.B Toto je pro cizince výhodnější, neboť v řízení o povolení k dlouhodobému pobytu má více práv než při udělování víza.
O vízum lze žádat kvůli pobytu za kterýmkoli účelem, nejčastějšími účely ovšem budou zaměstnání a podnikání (živnostenské či účast v obchodní společnosti). Vízum za účelem strpění viz kapitola IV.
V praxi pobývá cizinec, který se chce do ČR přestěhovat na delší dobu, po první rok na dlouhodobé vízum a v následujících letech pak na základě povolení k dlouhodobému pobytu viz III.B.
Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů
(§ 30 a 31)
O vízum se žádá v případě, že cizinec chce pobývat v České republice za účelem vyžadujícím pobyt na území delší než 3 měsíce.
Žádost se podává na zastupitelském úřadě České republiky v zahraničí, a to zásadně.
K žádosti, která se podává na úředním tiskopise (červený formulář), se předkládají následující náležitosti:
Povinné náležitosti:
a) cestovní doklad,
b) doklad potvrzující účel pobytu na území,
c) prostředky k pobytu, nepředkládá cizinec žádající za účelem zaměstnání
d) doklad o zajištění ubytování,
e) výpis z evidence Rejstříku trestů; kromě cizince mladšího 15 let,
f) fotografie (vyjma situace, kdy bude pořizován obrazový záznam cizince.
Za přijetí žádosti o vízum je cizinec dále povinen zaplatit správní (konzulární) poplatek dle položky 144 přílohy zákon o správních poplatcích. Výše poplatku činí 2.500 Kč, ovšem Ministerstvo zahraničních věcí může stanovit rozdílné sazby poplatků v závislosti na tom, jak vysoký poplatek účtuje cizincova země původu držitelům cestovních dokladů České republiky.
Fakultativní náležitosti (zastupitelský úřad je může - v odůvodněných případech - vyžadovat)
- doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů z cizincovy země původu (tj. od státu, jehož je cizinec státním občanem, jakož i států, v nichž cizinec pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává),
- lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.
Před vyznačením víza do cestovního dokladu je cizinec dále povinen předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu.
Žádost o vízum je třeba podat osobně, tedy není přípustné poslat žádost doporučeně poštou ani podat žádost v zastoupení na základě plné moci. Zastupitelský úřad ovšem může od této povinnosti v odůvodněných případech ustoupit.
Tiskopis žádosti o vízum viz zde http://www.mvcr.cz/rady/formulare/index.html#cizinci
Ve většině případů tedy bude nutné s žádostí o vízum nutné vystát frontu na příslušném zastupitelském úřadě a – až/pokud na cizince vyjde řada – tak žádost podat pracovníkovi zastupitelského úřadu.
O vízum může žádat i ten, kdo již na území ČR pobývá na základě jiného povolení k pobytu, např. na základě jiného víza. Žádost ovšem musí podat na zastupitelském úřadě v zahraničí, tedy např. v Bratislavě či v Drážďanech (pokud ovšem není dle § 52 odst. 1 písm. c) povinen podat žádost o vízum pouze ve své zemi původu).
Průběh řízení o vydání víza
Pokud žádost není kompletní, měl by zastupitelský úřad vyzvat žadatele, aby své podání doplnil, toto vyplývá z § 37 a § 154 a 177 správního řádu viz http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=500%2F2004&number2=&name=&text=
V případě, že žadatel žádost nedoplní v přiměřené lhůtě, zastupitelský úřad tuto žádost odmítne dle § 53 cizineckého zákona, o tomto sepíše pouze protokol. O této skutečnosti by ovšem v souladu s ustanoveními 19 až 26 správního řádu měl dát žadateli vědět. Odmítnutou žádost tedy zastupitelský úřad potom cizinecké policii do ČR již ani nezašle a osud takto odmítnutých žádostí je tak velmi nejasný.
V dalším řízení, tedy kromě přímého podání žádosti, může být již žadatel zastoupen např. svým zástupcem na základě plné moci (vyplývá to z ustanovení § 33 až 35, 154 a 177 správního řádu).
Zastupitelský úřad zpravidla provádí se žadatelem o vízum pohovor. Během pohovoru se může žadatele o vízum ptát na záležitosti související s jeho zamýšleným pobytem v České republice. Předmětem kritiky pohovorů je, že pohovor se neprotokoluje a průběh pohovorů je tedy velmi netransparentní.
Na základě pohovoru či na základě jiných skutečností (zde se bohužel může dostávat ke slovu korupce) může zastupitelský úřad zformulovat své stanovisko k tomu, zda cizinci má být dlouhodobé vízum uděleno či nikoli. Stanovisko je v zásadě buď doporučující anebo negativní. Cizincům se v současnosti dle § 57/4 obsah stanoviska nesděluje.
Zastupitelský úřad následně zašle žádost o vízum cizinecké policii v ČR, aby o ní rozhodla. Policie musí při rozhodování o vízu přihlédnout ke stanovisku zastupitelského úřadu, policie je ale oprávněna rozhodnout i opačně.
Pokud cizinecká policie vízum cizinci udělí, vyrozumí o této skutečnosti zastupitelský úřad cizince a vlepí mu do cestovního pasu dlouhodobé vízum; před vlepením víza musí ještě cizinec předložit doklad o cestovním zdravotním pojištění.
Práva žadatele o vízum
Na udělení víza není právní nárok a řízení o udělení víza je vyloučeno ze správního řízení. V praxi tedy žadatel má velmi málo práv, musí osobně vystát frontu na zastupitelském úřadě, musí se na vyzvání osobě účastnit řízení, ovšem nemá právo na to, aby mu byly sděleny důvody, proč nebylo jeho žádosti vyhověno ani nemůže podat žádné opravné prostředky proti rozhodnutí o neudělení víza (toto neplatí pro rodinné příslušníky občanů EU, ti mohou podat žádost o nové rozhodnutí dle § 56).
Teoreticky by žadatel mohl podat správní žalobu proti rozhodnutí zastupitelského úřadu o odmítnutí žádosti a dále by proti neudělení víza šlo podat ústavní stížnost. Kromě toho již ale zbývají jen neformální stížnosti na konzulární odbor Ministerstva zahraničních věcí či veřejnému ochránci práv.
Dle zákona by každopádně každé rozhodnutí mělo být zdůvodnitelné, nesmí docházet ani ke korupci ani ke zneužívání pravomoci veřejných činitelů (tedy pracovníků zastupitelských úřadů či cizinecké policie – tito pracovníci mají povinnost zastupovat zájmy České republiky a práva a oprávněné zájmy účastníků řízení) a nesmí docházet ani k diskriminaci (cizinec sice nemá nárok na udělení víza, ale má nárok na to, aby nebyl při tomto rozhodování diskriminován).
Udělené vízum k pobytu nad 90 dnů
Vízum k pobytu nad 90 dnů se uděluje s platností na 1 rok, ovšem doba pobytu na toto vízum může být kratší, pokud k realizaci účelu pobytu stačí doba kratší. V praxi se často vyskytuje, že vízum je uděleno na dobu podstatně kratší než jeden rok, např. jen na 5 měsíců apod.
Během doby platnosti víza může cizinec přicestovat do České republiky a začít zde svůj dlouhodobý pobyt.
Ve vízu je vyznačen účel pobytu, tedy např. zaměstnání. Takto mohou být vyznačeny i dva či více účelů pobytu, např. zaměstnání a podnikání současně.
Prodloužení dlouhodobého víza
Vízum k pobytu nad 90 dnů lze prodloužit (§ 60), ovšem v praxi se dlouhodobé vízum neprodlužuje, neboť před skončením jeho platnosti má cizinec právo požádat o povolení k dlouhodobému pobytu, což je pobytově vyšší status, který cizinci dává více práv.
Povolení k dlouhodobému pobytu
Povolení k dlouhodobému pobytu existuje v českém cizineckém právu od vstupu do Evropské unie a mnoho lidí jej zatím plně nedocenila a nerozlišuje jen přesně od dlouhodobého víza.
Výhody povolení k dlouhodobému pobytu oproti vízu nad 90 dnů
Oproti vízu má povolení k dlouhodobému pobytu následující výhody, kterými zvyšuje právní postavení svého držitele:
- na jeho udělení zřejmě je – v případě splnění podmínek – právní nárok (tento závěr není v teorii zcela nesporný, ale v praxi jej policie respektuje)
- o jeho vydání se rozhoduje ve správním řízení a žadatel má tedy všechna práva účastníka správního řízení
- vydává se – někdy – i na dobu delší než 1 rok
- lze změnit účel pobytu – viz § 45.
Jinak se ovšem na povolení k dlouhodobému pobytu vztahují téměř všechna ustanovení o vízech, tedy zejména tyto povinnosti pro cizince:
- k žádosti je nutno předkládat téměř totožné náležitosti
- o prodloužení je nutno požádat nejpozději 14 dní před skončením platnosti povolení k dlouhodobému pobytu
- při skončení účelu pobytu policie povolení zruší.
Pokud policie zruší platnost dlouhodobého víza či povolení k dlouhodobému pobytu, může proti tomu cizinec podat správní žalobu k soudu. Pokud současně s touto žalobou podá i návrh na přiznání odkladného účinku napadeného správního rozhodnutí, má dle § 33 /1 / d nárok na udělení víza za účelem strpění.
Povolení k dlouhodobému pobytu po skončení víza nad 90 dnů
O povolení k dlouhodobému pobytu se žádá namísto prodloužení víza k pobytu nad 90 dnů.
Žádost je nutno podat v období mezi 120. a 14. dnem před vypršením víza k pobytu nad 90 dnů (poté právo podat žádost zaniká).
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu se podává na zeleném formuláři http://www.mvcr.cz/rady/formulare/cizinci/zadost2.pdf
A přikládají se k ní tytéž náležitosti jako k žádosti o vízum, tedy
a) cestovní doklad,
b) doklad potvrzující účel pobytu na území (např. pracovní povolení, živnostenský list aj.
c) prostředky k pobytu, nepředkládá cizinec žádající za účelem zaměstnání
d) doklad o zajištění ubytování,
e) výpis z evidence Rejstříku trestů; kromě cizince mladšího 15 let,
f) fotografie
Správní poplatek se u povolení k dlouhodobému pobytu platí až za udělení tohoto povolení, tedy ne za pouhé podání žádosti (dle položky 116 přílohy zákon o správních poplatcích). Výše je pevná a činí 1.000 Kč (pro cizince pod 15 let činí 500 Kč).
Cizinecká policie může dále vyžadovat též:
- doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů z cizincovy země původu (tj. od státu, jehož je cizinec státním občanem, jakož i států, v nichž cizinec pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, nebo čestné prohlášení v případě, že tento stát takový doklad nevydává),
- lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí; o předložení lékařské zprávy lze požádat pouze v případě důvodného podezření, že závažnou nemocí trpí.
Povolení k dlouhodobému pobytu se vydává v zásadě na dobu 2 let. U zaměstnání ovšem jen na dobu platnosti povolení k zaměstnání, tedy na maximálně 1 rok.
Zvýhodnění určitých skupin cizinců
Určité skupiny, zejména jde o cizince zvýhodněné evropskými právem, mají právo žádat ihned o povolení k dlouhodobému pobytu, a nemusí tedy žádat nejprve o vízum (o dlouhodobé vízum ovšem mohou žádat i tak).
V současnosti jde o cizince žádající
- za účelem společného soužití rodiny
- jako rezidenti jiného členského státu EU
- za účelem studia
- za účelem ochrany a
- za účelem vědeckého výzkumu a nebo jako rodinní příslušníci takového vědce.
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny
( § 42a a 42b)
Tento institut implementuje směrnici č. 2003/86/ES o právu na sloučení rodiny.
Podat žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny na území dle § 42a jsou oprávněni rodinní příslušníci cizince, který je tzv. nositelem práva na sloučení rodiny (anglicky „sponzor“, německy „der Zusammenführende“).
Tímto nositelem je cizinec, který již má v ČR povolen pobyt, může jít zřejmě o jakýkoli pobyt, v praxi ovšem půjde zejména o pobyt dlouhodobý či trvalý (výjimečně ale i o azyl, doplňkovou ochranu aj.).
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu jsou oprávněni podat tito rodinní příslušníci cizince – nositele: (§ 42a)
a) manžel a registrovaný partner
b) nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě,
c) nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě manžela cizince- nositele anebo takové dítě registrovaného partnera cizince- nositele
d) nezletilý cizinec, který byl cizinci s povoleným pobytem na území nebo jeho manželu či registrovanému partnerovi rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem-nositelem či jeho manželem (nebo registrovaným partnerem) osvojen anebo vůči němuž jsou tyto osoby poručníkem, pokud se bude péče o nezletilého cizince vykonávat v České republice,
e) rodič nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl a nemá-li tento nezletilý cizinec rodiče, je oprávněn žádost podat jiný jeho přímý příbuzný ve vzestupné linii, a není-li takového příbuzného, je žádost oprávněn podat poručník nezletilého cizince,
f) osamělý cizinec starší 65 let nebo bez ohledu na věk cizinec, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povoleným pobytem na území.
Žadatelem je rodinný příslušník sám, tedy nikoli cizinec-nositel.
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu se podává na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí. Pokud žadatel již v ČR pobývá na základě víza k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu vydané za jiným účelem, může podat žádost cizinecké policii.
Na rozdíl od víza ovšem není v zákoně stanovena povinnost podat žádost osobně. Stačí tedy žádost poslat doporučeně poštou na kterýkoli za zastupitelských úřadů ČR v zahraničí.
Zastupitelský úřad o žádosti nerozhoduje, dokonce ani nemůže nekompletní žádost odmítnout ani nemůže s žadatelem provést pohovor. Zastupitelský úřad v podstatě pouze žádost „nabere“ a přepošle ji cizinecké policii do České republiky.
Náležitosti žádosti o sloučení rodiny
K žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny žadatel musí předložit:
- žádost na zeleném formuláři http://www.mvcr.cz/rady/formulare/cizinci/zadost2.pdf
- cestovní doklad
- doklad potvrzující příbuzenský vztah; (jde-li o azylanta, lze udělat výjimku)
- doklad o prostředcích k pobytu (měsíční příjem rodiny musí být nad životním minimem)
- doklad o zajištění ubytování
- výpis z Rejstříku trestů
- fotografie a
- souhlas rodiče nezletilého dítěte (v případě nepřekonatelných problémů lze prominout).
Správní poplatek činí 1.000 Kč či 500 Kč (u dětí do 15 let) a platí se až v případě udělení.
Bude-li o to požádán, musí žadatel dále předložit doklad o beztrestnosti ze své země původu a lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí.
Rozhodnutí o sloučení rodiny
Někteří žadatelé mají na vydání povolení k pobytu za účelem společného soužití rodiny právní nárok. Jde o tyto žadatele: (§ 42a odst. 5)
a) rodinný příslušník cizince- nositele, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu a pobývá v České republice po dobu nejméně 15 měsíců; jde-li o sloučení manželů, současně musí každý z nich dosáhnout věku 20 let,
b) jde o manžela cizince- nositele, jemuž byl udělen azyl, pokud manželství vzniklo před jeho vstupem na území ČR,
c) jde o rodinného příslušníka nezletilého cizince- nositele, jemuž byl udělen azyl
d) jde o cizince-žadatele svěřeného do náhradní rodinné výchovy (včetně osvojení či poručnictví) anebo o cizince-žadatele, který je osamělý cizinec starší 65 let nebo bez ohledu na věk cizinec, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s jeho rodičem nebo dítětem s povoleným pobytem v České republice.
V případě polygamního manželství nelze povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny vydat cizinci, jehož manžel je nositelem oprávnění ke sloučení rodiny a již na území s jinou manželkou pobývá.
Ostatním cizincům povolení k dlouhodobému pobytu uděleno být může, ale nemusí. Rozhodnutí o neudělení povolení k dlouhodobému pobytu ovšem musí být řádně zdůvodněno dle správního řádu. Povolení tedy nelze zamítnout svévolně, platí, že je možno se odvolat k Ředitelství služby cizinecké policie a případě i podat správní žalobu.
Práva spojená se sloučením rodiny
povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny se vydává na dobu odpovídající době povoleného pobytu cizince-nositele, ovšem nejméně na 1 rok a nejdéle na 2 roky. (viz § 44/3)
Po 3 letech pobytu na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny anebo po dosažení věku 18 let, je cizinec-rodinný příslušník oprávněn požádat dle § 45/3 o povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem.
Na základě příslušných právních předpisů mají osoby pobývající v ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny např. tato práva:
- právo být zaměstnán, pokud jim úřad práce dal povolení k zaměstnání
- právo na dávky státní sociální podpory, pokud v ČR pobývají déle než 1 rok
- právo navštěvovat bezplatně mateřské, základní a střední školy, za stejných podmínek jako čeští občané aj.
Prodlužování povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny
Dle § 44a/3 je cizinec, který hodlá prodloužit své povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny, povinen předložit tytéž náležitosti jako při první žádosti (viz III.C.III.) s výjimkou dokladu potvrzujícího příbuzenský vztah.
V praxi to znamená, že cizinec může žádat o prodloužení tohoto pobytu i tehdy, pokud rodinná vazba mezitím zanikla, neboť policie tuto skutečnost nezjistí. Pokud by policie v řízení zjistila, že rodinná vazba, na jejímž základě bylo povolení k dlouhodobému pobytu uděleno, zanikla, je otázkou, zda-li by mohla pouze na tomto základě prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny zamítnout.
2) MIMOŘÁDNÁ POBYTOVÁ OPRÁVNĚNÍ
V této kapitole jsou stručně probrány ty pobytově-právní tituly, které jsou vzhledem ke struktuře cizineckého zákona instituty mimořádnými či nestandardními a ohledně nichž se mlčky předpokládá, že je využívají jen ti cizinci, kteří na standardní povolení k pobytu nedosáhnou a kteří jsou často více či méně reálně konfrontováni s ilegalitou svého pobytu na území České republiky.
Jsou sem řazeny tyto 3 instituty:
A) strpění
B) ochrana
C) azyl a doplňková ochrana a
D) dočasná ochrana.
Strpění
Institut strpění by šlo z hlediska cizineckého práva popsat jako povolení k pobytu v situacích, kdy žádný plnohodnotný účel pobytu cizince neexistuje, ovšem přesto je zájem na tom, aby cizinec mohl v ČR pobývat. Již samotný pojem strpění, odvozený patrně z německého Duldung, naznačuje, že stát pobyt cizince vlastně nechce, že jeho pobyt pouze trpí.
V současném cizineckém zákoně je institut strpění pobytu sběrem několika různých životních situací, ve kterých se cizinci udílí povolení k pobytu za účelem strpění. Jde jednak o
- situace, kdy cizinec by měl z ČR odjet, ale nemůže a
- pobyt po dobu určitého jiného řízení.
§ 33 přiznává právo na strpění pobytu následujícímu cizinci:
zní následovně:
a) kterému ve vycestování z území brání překážka na jeho vůli nezávislá nebo jsou-li splněny podmínky podle § 179 odst. 5,
b) který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízení a jeho účast na řízení je nezbytná,
c) který v době platnosti oprávnění k pobytu požádal na území o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 67, 68 a § 69 odst. 2, pokud o této žádosti nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince na území, nebo
d) který podal žalobu proti rozhodnutí policie nebo ministerstva, kterým byla zrušena platnost víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu anebo byla zamítnuta žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo žádost o povolení k trvalému pobytu za podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby.
A dále odst. 3) cizinci, jehož vycestování z území není možné (§ 120a).
K žádosti o udělení víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, která se podává na cizinecké policii na území ČR, se přikládají pouze následující náležitosti: (§34)
a) cestovní doklad, je-li jeho držitelem a neuplynula-li doba platnosti cestovního dokladu,
b) fotografii,
c) v určitých případech doklad o tom, že žadatel o toto vízum splňuje podmínky, za nichž se toto vízum uděluje a
d) doklad o cestovním zdravotním pojištění, pokud jde o cizince, který požádal o trvalý pobyt.
Cizinci brání ve vycestování překážka na jeho vůli nezávislá
Toto ustanovení, které by šlo vykládat velice široce, je cizineckou policií v praxi vykládáno velmi úzce a získat vízum za účelem strpění z tohoto důvodu je takřka nemožné.
V praxi se lze setkat téměř jen s těžkými zdravotními důvody, pro které je cizinecká policie ochotna vízum za účelem strpění vydat.
K žádosti je cizinec povinen přeložit cestovní doklad, pokud jej má, fotografii a ověřenou kopii dokladu potvrzujícího existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a); nemůže-li předložit takový doklad z důvodů na jeho vůli nezávislých, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením. Může jít např. o lékařské potvrzení
Vízum se udělí na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na 1 rok.
Překážka vycestování
Vízum za účelem strpění se udělí též cizinci, u něhož jsou dány následující důvody:
1) je u něj dáno nebezpečí vážné újmy (dle 1 179) , tedy cestování cizince není možné z důvodu obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy (viz níže) a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.
(2) Za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje
a) uložení nebo vykonání trestu smrti,
b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání,
c) vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo
d) pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.
a současně
2) je ale cizinec vyloučen z možnosti žádat z těchto důvodů o tzv. doplňkovou ochranu(mezinárodní ochranu), neboť u něj existuje důvodné podezření, že a) se dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech, b) spáchal zvlášť závažný trestný čin, c) se dopustil činů, které jsou v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů, nebo
d) představuje nebezpečí pro bezpečnost státu.
Anebo je vyloučen z možnosti ochrany, neboť a) ke spáchání činů uvedených v odstavci 3 podněcuje nebo se na jejich spáchání účastní, nebo
b) se mimo území dopustil jednoho či několika trestných činů odlišných od trestných činů uvedených v odstavci 3, opustil-li stát, jehož je cizinec občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jejího posledního trvalého bydliště s cílem vyhnout se trestním stíhání za ně, za předpokladu, že jde o skutky, za něž lze v České republice udělit trest odnětí svobody.
A tedy následně
3) nemohl podat žádost o azyl, bylo mu tedy umožněno, aby si ve lhůtě 60 dnů vyhledal přijetí v jiném státě, ovšem v žádném státě přijetí nezískal.
V této situaci tedy je takový cizinec oprávněn podat žádost o udělení víza za účelem strpění. Půjde tedy zejména o cizince, kteří se ve své zemi dopustili trestných činů.
Předložit musí cestovní doklad, pokud jej má, fotografii a ověřenou kopii dokladu potvrzujícího existenci důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a); nemůže-li předložit takový doklad z důvodů na jeho vůli nezávislých, lze tento doklad nahradit čestným prohlášením. Může jít např. o lékařské potvrzení
Vízum se udělí na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na 1 rok.
Svědek nebo poškozený v trestním řízení
Vízum za účelem strpění se udělí též cizinci, který je svědkem nebo poškozeným v trestním řízení a jeho účast na řízení je nezbytná.
Musí tedy jít o již probíhající trestní stíhání určité třetí osoby a orgány činné v trestním řízení musí mít pocit, že účast cizince je nezbytná a musí cizinci vystavit příslušné potvrzení. Toto potvrzení by mohlo být vystaveno jak policií, tak i státním zastupitelstvím, tak i samotným soudem.
Předložit musí cestovní doklad, pokud jej má, fotografii a doklad potvrzující existenci důvodu – tedy nezbytnost v probíhajícím trestním stíhání. Toto potvrzení by mohlo být vystaveno jak policií, tak i státním zastupitelstvím, tak i samotným soudem.
Vízum se udělí na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na 1 rok.
Strpění během žádosti o trvalý pobyt
Toto ustanovení má řešit situaci cizince, který v době platnosti oprávnění k pobytu požádal na území o vydání povolení k trvalému pobytu podle
- § 67 (tedy po nejméně 4 letech pobytu, z čehož nejméně 2 roky trvalo azylové řízení
- 68 (tedy po 5 letech dlouhodobého pobytu) a
- § 69 odst. 2 (žádosti o trvalý pobyt z humanitárních důvodů a jiných důvodů hodných zvláštního zřetele, pokud tuto žádost je cizinec oprávněn podat na území ČR cizinecké policii či Ministerstvu vnitra).
pokud o této žádosti nebylo rozhodnuto v době platnosti oprávnění k pobytu cizince.
V mnoha případech tedy nepůjde vůbec o konfliktní záležitost, nýbrž pouze o to, že úřad cizinecké správy vystaví cizinci potvrzení o tom, že u něj probíhá příslušné řízení.
Zákon již neřeší, zda-li žádost, na jejímž základě probíhá řízení, musí být podána oprávněně.
K žádosti o vízum za účelem strpění je třeba předložit
- cestovní pas
- fotografii a
- doklad o zdravotním pojištění.
Vízum se udělí – bez ohledu na další okolnosti – na 6 měsíců. (§ 33/5).
Strpění po dobu trvání žaloby proti rozhodnutí policii
Na strpění má nárok též cizinec, který podal žalobu proti rozhodnutí policie nebo ministerstva, kterým byla zrušena platnost
- víza k pobytu nad 90 dnů nebo
- povolení k dlouhodobému pobytu anebo
kterým byla zamítnuta
- žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo
- žádost o povolení k trvalému pobytu
za podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby.
Toto ustanovení tedy pokrývá téměř celý rozsah možných sporných případů zrušení práva přechodného pobytu, za předpokladu, že cizinec proti rozhodnutí policie či Ministerstva vnitra aktivně brojí u soudu.
a území, nebo
K žádosti o vízum za účelem strpění je třeba předložit
- cestovní pas
- fotografii a
- doklad o podání žaloby a o podání návrhu na přiznání odkladného účinku dle § 73 soudního řádu správního (v praxi se vyžaduje vyjádření soudu anebo kopie žaloby s razítkem soudu.
Vízum se udělí – bez ohledu na další okolnosti – na 6 měsíců. (§ 33/5).
Strpění cizinci, který je vyhoštěn, ale jehož vycestování není možné
Tento případ myslí na situaci, kdy cizinci je již uděleno správní vyhoštění, ovšem následně vzniknout důvody, pro které je jeho vycestování nemožné (tzv. překážka vycestování, viz IV.A.II.).
Tento cizinec předkládá pouze cestovní pas, má-li jej, a fotografii.
Vízum se uděluje na 6 měsíců. Vízum se pak bude udělovat i nadále po celou dobu, po kterou potrvají důvody znemožňující vycestování cizince.
Možnost legalizace nelegálního pobytu strpěním
Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu se podává na cizinecké policii a je ji principielně možno podat i tehdy, pokud cizinec pobývá v ČR nelegálně. Není ji ale možno podat, je-li cizinec již vyhoštěn, v takovém případě vízum udělit zkrátka nelze. Vízum za účelem strpění je tedy jedou z možností legalizace nelegálního pobytu.
Na strpění není právní nárok
Tak jako na jiná víza, ani na vízum za účelem strpění není v principu právní nárok. Policie je sice povinna vízum udělit, jsou –li splněny stanovené podmínky, ovšem pokud vízum přesto v rozporu s právem neudělí, stává se cizincův pobyt nelegálním, a to se všemi sankcemi. Cizinec se vůči policii těžko něčeho dovolá.
Trvá-li strpění delší dobu
Pokud důvody pro strpění trvají delší dobu, může se strpění stát pobytovým titulem, který umožní cizincovi legalizovat svůj pobyt natrvalo.
Vízum za účelem strpění se uděluje na max. jeden rok, v některých případech jen na půl roku.
Pokud bylo cizinci uděleno vízum za účelem strpění, pak dle § 43: povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území uděluje policie na žádost cizince, kterému bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území podle § 33, pokud pobyt cizince na území bude delší než 1 rok a trvají-li důvody, pro které bylo toto vízum uděleno.
Ze zákona lze tedy dovodit, že ve druhém roce pobytu cizince na základě institutu strpění, již nebude cizinci prodlužováno vízum, nýbrž bude mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; toto povolení již není vízem a je tedy výhodnější než vízum.
Získá –li cizinec toto povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění, je dle § 42/2 oprávněn po celkově 3 letech celkového nepřetržitého pobytu v ČR, oprávněn požádat o povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem.
Z dlouhotrvajícího strpění je tedy možné legalizovat pobyt natrvalo a získat nakonec i pobyt trvalý.
Skončení víza z účelem strpění
Cizinecký zákon zavádí v § 38 povinnost cizince požádat o zrušení víza do 3 dnů poté, co skončily důvody znemožňující jeho vycestování. Za nesplnění toto povinnosti ovšem neexistuje v zákoně sankce.
Policie následně dle § 38/2 zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území, jestliže pominuly důvody, pro které bylo toto vízum uděleno, a cizinec nepožádal o zrušení platnosti víza ve lhůtě podle předchozího odstavce anebo bylo-li vízum uděleno podle § 33 odst. 1 písm. d) a soud žalobě nepřiznal odkladný účinek; jedná-li se o zrušení platnosti víza uděleného podle § 33 odst. 3, policie požádá ministerstvo o závazné stanovisko k zániku důvodů znemožňujících vycestování.
Po zrušení víza vystaví policie cizinci výjezdní příkaz.
Institut ochrany
Ochranou míní český cizinecký zákon pobytové oprávnění zakládající se na směrnici Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004, týkající se vydávání povolení k pobytu občanům třetích zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi nebo kteří se stali objekty převaděčství a spolupracují s příslušnými orgány.
Evropská směrnice míří na zvýšení motivace cizinců, kteří jsou obětí obchodu s lidmi, ke spolupráci s policií na potírání pachatelů.
Na rozdíl od institutu strpění je zde podmínkou, aby cizinec spolupracoval s policií, ovšem není zde nutné, aby jeho účast na trestním stíhání byla nezbytná, čl. 14 směrnice ovšem zmiňuje, že pokud trestní stíhání pachatelů skončí, povolení k pobytu může být odňato. Povolení k pobytu za účelem ochrany je tedy do značné míry závislé na průběhu trestního stíhání pachatelů trestného činu obchodu s lidmi a převaděčství, i čl. 1 směrnice hovoří o omezené délce platnosti příslušného povolení k pobytu.
Český institut ochrany
ČR uzákonila následující formulaci kritérií pro získání povolení k pobytu za účelem ochrany: (42e)
Povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany se vydá na žádost cizinci, který je
a) pravděpodobnou obětí trestného činu obchodování s lidmi (§ 232a trestního zákona), nebo
b) osobou, pro kterou bylo organizováno nebo umožněno nedovolené překročení státní hranice, jejíž svědectví je významné pro odhalení pachatele nebo organizované skupiny zabývající se organizováním nebo umožněním nedovoleného překročení státní hranice
za podmínky, že spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení na trestním řízení vedeném o podezření ze spáchání tohoto trestného činu a nespolupracuje s podezřelým ze spáchání tohoto trestného činu.
Český institut ochrany je tedy omezen ve dvojím ohledu:
1) není zřejmé, zda-li je možno udělit povolení k pobytu cizinci již předtím, než je formálně zahájeno trestní stíhání určitého konkrétního pachatele dle trestního řádu (tedy oznámení o zahájení trestního stíhání) a
2) pokud jde o převaděčství, musí být svědectví cizince významné pro odhalení pachatele.
V praxi je získání povolení k pobytu za účelem ochrany velmi obtížné a je logicky zcela v rukou policie popř. orgánů Ministerstva vnitra. Není se tedy možné domáhat tohoto povolení proti vůli těchto úřadů.
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany
Cizinci, ohledně kterého se příslušné úřady domnívají, že spadá do působnosti směrnice a § 42e, se nejprve dodá poučení o právu požádat o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území a o podmínkách tohoto pobytu. Cizinci je ode dne, kdy byl takto poučen, poskytnuta lhůta 1 měsíce pro rozhodnutí, zda bude spolupracovat s orgánem činným v trestním řízení. V průběhu této lhůty nelze cizince vyhostit či jinak ukončit jeho pobyt, lze s ním ovšem vést řízení o udělení azylu.
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany musí obsahovat:
- potvrzení orgánu činného v trestním řízení o splnění podmínek pro institut ochrany,
- cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a to i tehdy uplynula-li doba jeho platnosti,
- doklad o zajištění ubytování po dobu pobytu na území, (toto mu může být zajištěno ze strany Ministerstva vnitra) a
- fotografie.
O povolení mohou současně s cizincem, který je obětí trestné činnosti, žádat i členové jeho rodiny (manžel, nezletilé či nezaopatřené děti).
Žádost se podává Ministerstvu vnitra, které o ní rozhoduje.
Povolení se uděluje nejméně na 6 měsíců (§ 44/5)
Prodloužení pobytu za účelem ochrany a změna účelu pobytu
Povolení lze prodloužit (předkládá se jen cestovní pas a doklad o ubytování).
Povolení k pobytu se zruší, pokud
a) cizinec přestal splňovat podmínky pro vydání tohoto povolení podle § 42e odst. 1,
b) je to nezbytné pro zajištění ochrany veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu, nebo
c) cizinec o zrušení tohoto povolení požádá.
Významné je pak ustanoven § 45/7, dle kterého může cizinec s povoleným dlouhodobým pobytem za účelem ochrany na území požádat policii o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem, a to
po splnění účelu pobytu nebo po 1 roce pobytu na území.
Institut ochrany je tedy nástrojem pro trvalou legalizaci pobytu, neboť bez ohledu na délku svého trvání dává jeho držiteli možnost, aby získal povolení k dlouhodobému pobytu.
Azyl a mezinárodní ochrana
Ačkoli je institutu azylu z hlediska ochrany lidských práv zřejmě významnější než celý cizinecký zákon, z hlediska zákona o pobytu cizinců a vzhledem ke své současné degradaci na pouhý pobytově-právní instrument a téměř až kriminalizaci, je azyl v praxi jen jakýmsi mimořádným doplňkem systému cizineckého práva.
Azyl stojí v současnosti především na tom principu, že každý může o azyl/mezinárodní ochranu požádat a tím získat určitý čas legálního pobytu v ČR, popř. odklad deportace do své země původu.
Na druhou stranu, řada cizinců splňuje podmínky pro udělení azylu, ovšem z důvodu příliš restriktivní praxe Ministerstva vnitra jim azyl přesto udělen není.
Vedle azylu je třeba zmínit i nově zavedený institut tzv. doplňkové ochrany, která je – vedle své humanitární funkce – též nepominutelnou součásti českého migračního práva.
Na azyl je tak v této kapitole nahlíženo výlučně jako na jednu z alternativ pro legalizaci pobytu na území České republiky.
Důvody udělení azylu
Dle ustanovení § 12 až 14 zákona o azylu
1) azyl se udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec
a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo
b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště (§ 12)
2) azyl se dále udělí rodinnému příslušníkovi azylanta, jemuž byl udělen azyl podle § 12 , v případě hodném zvláštního zřetele, i když v řízení o udělení mezinárodní ochrany nebude v jeho případě zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12.
Rodinným příslušníkem se pro účely sloučení rodiny rozumí
a) manžel nebo partner azylanta,
b) svobodné dítě azylanta mladší 18 let,
c) rodič azylanta mladšího 18 let, nebo
d) zletilá osoba odpovídající za nezletilou osobu bez doprovodu.
Předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny manželu azylanta je trvání manželství před udělením azylu azylantovi. Předpokladem udělení azylu za účelem sloučení rodiny partnerovi azylanta je trvání partnerství před udělením azylu azylantovi.
V případě polygamního manželství, má-li již azylant manžela žijícího s ním na území České republiky, nelze udělit azyl za účelem sloučení rodiny další osobě, která je podle právního řádu jiného státu manželem azylanta.
3) Azyl se nakonec může udělit dle § 14 zákona o azylu z humanitárních důvodů, a to v případě hodném zvláštního zřetele.
Důvody udělení doplňkové ochrany
Doplňková ochrana je slabší formou ochrany. Dle zákona o azylu se uděluje těm žadatelům o mezinárodní ochranu, u nichž neexistují tak silné důvody, aby jim mohl být udělen azyl (azyl má stále přednost), ovšem jsou u nich dány následující důvody:
„v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy“ a že „nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.“
Za vážnou újmu se podle zákona o azylu považuje
a) uložení nebo vykonání trestu smrti,
b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu,
c) vážné ohrožení života nebo lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situacích mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo
d) pokud by vycestování cizince bylo v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.