Stop pracovnímu vykořisťování - pohled z blízka
Analýza procesu agenturního zaměstnávání Vietnamců a Vietnamek v ČR zpracovaná La Stradou. Více....
Stručná analýza kompetencí úřadů
Ke každému pokusu o legalizaci pobytu lze silně doporučit, aby si cizinec obstaral právní pomoc.
1) Nelegální pobyt cizince, který není vyhoštěn
Takový cizinec může teoreticky požádat o nové povolení k pobytu. Povolení k pobytu mu pak buď uděleno je nebo není.
Bez vycestování: Na území ČR lze požádat o
a) jako rodinný příslušník občana EU (tedy českého občana nebo občana jiného členského státu EU) o příslušné povolení k pobytu. V takovém případě cizinec požádá na policii a policie mu bude muset o jeho žádosti rozhodnout a současně též rozhodnout, zda-li cizince vyhostí či ne (viz níže). Cizinec se v tom případě musí odvolat proti nepříznivým rozhodnutím popř. se s policií soudit. Vyhoštění i povolení k pobytu pro rodinné příslušníky EU-občanů se vydávají podle správního řádu a cizinec má všechna pracesní práva.
b) azyl či tzv. doplňkovou ochranu (doplňková ochrana se uděluje cizincům, v jejichž zemích např. zuří války anebo pokud by jejich vycestování byl nepřiměřeným zásahem do jejich soukromého a rodinného života)
c) vízum za účelem strpění dle § 33 cizineckého zákona, např. pokud je cizinec svědkem či poškozeným v trestním řízení. Na toto vízum ovšem není právní nárok, takže procesní možnosti cizince jsou mnohem menší.
d) povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany (§ 42e cizineckého zákona), pokud je cizinec obětí obchodování s lidmi, pracovního vykořisťování či převadečství přes hranice a chce spolupracovat s policií.
Ve všech případech tedy cizinec musí splňovat určité zvláštní podmínky. Pokud jedno z výše uvedených povolení k pobytu požádá, policie mu buď a) vyhoví a udělí mu povolení k pobytu nebo 2) nevyhoví s odvolání na ohrožení veřejného pořádku, ale vyhoštění mu neudělí anebo 3) nevyhoví a namísto toho jej správně vyhostí (současně přitom jej může ještě zavřít do detenčního zařízení). Procesní práva cizinců jsou značně rozdílná a závisí na konkrétním druhu pobytu.
Podstatné ovšem je, že proti rozhodnutí o vyhoštění se lze odvolat, ovšem proti rozhodnutí odvolacího orgánu (Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie v Praze) již nelze podat správní žalobu, pokud cizinec zde předtím pobýval neoprávněně. Řešením by tedy bylo podat rovnou ústavní stížnost.
Teoreticky by bylo možno žádat např. i o normální víza nebo o povolení k dlouhodobému či trvalému pobytu na zastupitelských úřadech České republiky v zahraničí, ovšem české úřady (ať už po právu či protiprávně) vyžadují osobní přítomnost žadatele při podání žádosti na dotyčné ambasádě a jeho legální pobyt ve státě, kde žádost podává. Tuto možnost tedy byrokratické bariéry fakticky zamezují.
Po vycestování z České republiky
Cizinec musí nejprve vycestovat a pak požádat v zahraničí o vízum či jiné povolení k pobytu. Vycestování je obtížné, aniž by cizinec dostal přitom správní vyhoštění. Proti rozhodnutí o vyhoštění se lze odvolat, ovšem proti rozhodnutí odvolacího orgánu (Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie v Praze) již nelze podat správní žalobu, pokud cizinec zde předtím pobýval neoprávněně. Policie by ale logicky měla brát v potaz skutečnost, že se cizinec dobrovolně přihlásil a že hodlá odjet domů.
Pokud cizinec při vycestování dostal správní vyhoštění, pak nemůže žádat o pobyt nový. Pokud ovšem správní vyhoštění nedostal, může pak žádat na zastupitelském úřadě o nové vízum či jiné povolení k pobytu. Skutečnost, že se cizinec v minulosti zdržoval v ČR nelegálně, by neměla být apriori důvodem pro to, aby cizinci nebylo vízum uděleno. Na určitá povolení k pobytu, o něž se rovněž žádá v zahraničí na zastupitelském úřadě, ovšem právní nárok je (např. povolení k dlouhobému pobytu za účelem studia anebo pokud cizinec má v České republice někoho ze své nejbližší rodiny § 42a).
2) Nelegální pobyt cizince, který je vyhoštěn:
Pokud je cizinec vyhoštěn (ať už soudem nebo jen správněú), nemůže mu být uděleno žádné povolení k pobytu dle cizineckého zákona, a to až do doby, než doba vyhoštění uplyne anebo dokud vyhoštění není zrušeno.
Správní vyhoštění (tedy vyhoštění udělené policií) lze zrušit dle § 122 cizineckého zákona, a to až po uplynutí nejméně poloviny doby a za předpokladu, že pominuly "důvody" tohoto vyhoštění.
Soudní vyhoštění lze zrušit jen velmi obtížně, neboť § 350h trestního řádu je nejasný.
Pokud správní či soudní vyhoštění trvá, může cizinec pouze požádat o azyl či tzv. doplňkovou ochranu (doplňková ochrana se uděluje cizincům, v jejichž zemích např. zuří války anebo pokud by jejich vycestování byl nepřiměřeným zásahem do jejich soukromého a rodinného života).