AKTUALITY

 

Stop pracovnímu vykořisťování - pohled z blízka
Analýza procesu agenturního zaměstnávání Vietnamců a Vietnamek v ČR zpracovaná La Stradou. Více....

Kdo má řídit migraci?

Stručná analýza kompetencí úřadů

 

 

Analýza vzniku a působení zprostředko- vatelských agentur

 

 

 

 

 

 

PŘÍPADY Z PRAXE:

(tyto přiběhy jsou drobně pozměněné, nicméně vychází ze skutečných problémů cizinců, kteří se na Poradnu pro občanství obrátili)

Dlouholeté azylové řízení:
Ukrajinský státní občan pobýval v České republice již od 90 let 20.století. Po zavedení vízové povinnosti s Ukrajinou (červen 2000) se dostal do potíží, a tak požádal o politický azyl. Azyl mu udělen nebyl, ovšem on podal proti tomu žalobu k soudu a později kasační stížnost. Během řízení v ČR dále pracoval. V polovině roku 2006 mu na policii bylo řečeno, že jeho azylové řízení již před několika měsíci skončilo a že on musí ihned vycestovat.

Jelikož azylové řízení trvalo déle než 4 roky, bylo možno žádat o trvalý pobyt (dle § 67 cizineckého zákona ve znění platném od dubna 2006). Podáním žádosti se pobyt legalizoval. Ministerstvo vnitra ovšem povolení k trvalému pobytu neudělilo,neboť tvrdilo, že rozhodnutí o kasační stížnosti bylo doručeno již dříve a že tedy žádost o následný trvalý pobyt byla podána příliš pozdě. Proto byla o zamítnutí trvaého pobytu podána proti rozhodnutí Ministerstva vnitra nová žalova k soudu. Podáním žaloby a žádostí o odkladný účinek byl rovněž dále legalizován pobyt dle § 33 odst. 1 písm. d) cizineckého zákona. Řízení stále trvá.

Během azylového řízení si našla muže:
Cizinka z východní Evropy přišla společně se svým malým synem do České republiky a požádala zde v roce 2003 o azyl. Azyl ovšem nedostala, a tak se proti tomuto rozhodnutí soudila až k Nejvyššímu správnímu soudu (kasační stížnost). Během řízení se seznámila se Slovákem, se kterým měla dalšího syna; do manželství ale nevstoupili. Po skončení azylového řízení jí hrozilo, že bude muset rychle opustit s oběma syny Českou republiku.

Mladší syn se stal narozením slovenským státním občanem (po tatínkovi). Když se mu podařilo vyřídit doklad o slovenském státním občanství, mohla jeho matka a jeho nevlastní bratr požádat o přechodný pobyt dle § 87b cizineckého zákona jako rodinní příslušníci slovenských občanů (otce i mladšího syna, a to jak z titulu rodičovství tak i z titulu společné domácnosti). Ačkoli policie zprvu požadovala vycestování matky, nakonec jim přechodný pobyt udělila.

Člověk najednou zjistí, že je nelegál:
Český občan emigroval v 70. letech do Spolkové republiky Německo. V osmdesátých letech mu pak bylo povoleno cestovat na návštěvy zpět do své vlasti. Během jedné z těchto návštěv mu Veřejná bezpečnost nalezla v autě nepovolené zboží, a proto byl potrestán krátkým vězením a následným vyhoštěním.
Po revoluci v roce 1989 se tento muž vrátil zpátky do ČR a po určitou dobu často přejížděl mezi Německem a Českou republikou. Když zestárnul, usadil se znovu v Praze a šel si vyřídit nový občanský průkaz. Tu mu ale bylo řečeno, že není už českým občanem, neboť o občanství přišel již v 70. letech a navíc, že zde nesmí pobývat, neboť je vyhoštěn rozsudkem soudu z 80. let a toto vyhoštění platí napořád. Pak mu dala policie pokutu a zahájila s tím trestní stíhání pro maření výkonu úředního rozhodnutí. Muž se pokusil požádat soud o zrušení vyhoštění, ovšem nebylo mu vyhověno.

Po napsání odvolání a napsání žádosti prezidentu republiky přišel odvolací krajský soud s tím, že vyhošťovací rozsudek z 80. let nenabyl právní moci, neboť soud tenkrát opomněl rozhodnout o jeho odvolání a rozhodl jen o odvolání jeho právního zástupce. Následně krajský soud trestní stíhání pro trestný čin spáchaný v 80. letech zastavil.

Nelegální Američané:
Občanka USA žila od 90. let v České republice a měla zde syna s občanem Německa, se kterým se ovšem později rozešla. Matka se synem žijí nadále v České republice a občas cestují za příbuznými do Spojených států. V České republice ovšem nemají vyřízeno povolení k pobytu: matka pracuje načerno u známých, syn navštěvuje státní gymnázium.

V Poradně bylo matce doporučeno, aby si nejprve vyřídila pracovní povolení u svého faktického zaměstnavatele a pak jela na jednu ze zahraničních ambasád požádat o pracovní vízum. Následně bude moci pak i syn požádat (opět na některé z ambasád) o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny (tedy se svou matkou) dle § 42a cizineckého zákona.

Odjel zbitý na těle i na duši:
Občan z východní Evropy se chtěl usadit v Nizozemí, ale poněvadž nedostal vízum do Schengenského prostoru, vyřídil si v roce 2004 vízum do České republiky a odtud se pokusil přejít hranice do Německa. Byl ale chycen, dostal správní vyhoštění a před deportací jej zachránila jen žádost o azyl. Během azylového řízení neměl dostatek finančních prostředků. Stal se obětí napadení v centru Prahy, kdy byl těžce pořezán ze strany pachatele českého občanství, který byl následně za tento čin odsouzen k mnoha letům vězení. Pak se dostal do konfliktu s jiným cizíncem, který se mu pokusil cosi odcizit a došlo ke rvačce v prostorách metra. Policie jej zadržela, byla na něj uvalena vazba. Ve vězení se setkal s oním pachatelem, který jej předtím napadl, a byl opět těžce napaden (za přihlížení dozorců) a přišel o všechny zuby. Soud jej asi po 8 měsících vazby odsoudil za trestný čin výtržnictví k trestu vyhoštění na dobu neurčitou, tedy napořád. Ve vazbě pak cizinec nervově zkolaboval, vzal na naléhání svého advokáta své odvolání zpět a byl propuštěn.

Po propuštění z vazby se snažil svůj pobyt opět legalizovat, ale nebylo to již možné. Před definitivním vypršením odkladu svého vycestování se opět pokusil dostat do Nizozemí. Po určité době tam byl ale rovněž chycen a vrácen zpět do České republiky. Odtud byl pak deportován zpět do své země.