AKTUALITY

 

Stop pracovnímu vykořisťování - pohled z blízka
Analýza procesu agenturního zaměstnávání Vietnamců a Vietnamek v ČR zpracovaná La Stradou. Více....

Kdo má řídit migraci?

Stručná analýza kompetencí úřadů

 

 

Analýza vzniku a působení zprostředko- vatelských agentur

 

 

 

 

 

 

POBYT NA ÚZEMÍ ČR

Přechodný pobyt občana EU

Přechodným pobytem je jakýkoli pobyt občana EU, který není pobytem trvalým.

Přechodný pobyt bez jakéhokoli povolení
Občan EU může v ČR pobývat bez jakéhokoli povolení po libovolně dlouhou dobu (§ 18/c). Občan EU tedy nespáchá žádný přestupek, pokud nepožádá o potvrzení o přechodném pobytu dle § 87a (i občan EU má ovšem povinnost hlásit svůj pobyt v ČR po 30 dnech policii – viz. kapitola 7).
Občan EU tedy může pobývat v ČR ilegálně pouze v případě, že je vyhoštěn.

Přechodný pobyt s potvrzením o přechodném pobytu
Pouze pokud bude z nějakého důvodu potřebovat úřední potvrzení o svém pobytu v ČR (potřebovat toto může pro jiný úřad, pro vznik nároku na sociální dávky anebo pro zaměstnavatele) a hodlá zde pobývat déle než 3 měsíce, může požádat a má nárok na tzv. potvrzení o přechodném pobytu, tedy něco jako registraci pobytu (§ 87a). Takto zaregistrovat pobyt lze buď za určitým účelem (zaměstnání, samostatná výdělečná činnost nebo studium, v těchto případech musí občan EU předložit při žádosti o registraci pobytu doklad potvrzující účel pobytu) anebo bez určení účelu. Občan EU již tedy nepotřebuje nutně prokazovat účel svého pobytu.
Tuto registraci pobytu je nutno odlišit od hlášení místa pobytu (viz. kapitola 7).

Důvody proč si vyřídit potvrzení o přechodném pobytu
Jak uvedeno výše, občan EU nemá právní povinnost vyřídit si potvrzení o přechodném pobytu. Toto potvrzení ovšem může být z řady důvodů výhodné anebo dokonce i nutné. Potvrzením o přechodném pobytu totiž získá občan EU průkaz, kterým bude moci osvědčovat nejen svou totožnost, nýbrž i svou evidenční adresu na území ČR, což může být velmi praktické pro styk s úřady, na poště, v bankách atd. Pouze s potvrzením o přechodném pobytu také může občan EU získat rodné číslo, které rovněž usnadňuje život v české společnosti (např. řada zaměstnavatelů vyžaduje po svých zaměstnancích sdělení rodného čísla a tvrdí jim – neprávem ovšem – že je bez rodného čísla nemohou zaměstnat). Potvrzení o přechodném pobytu je dále nutné pro možnost nabývat v ČR nemovitosti.

Na vydání potvrzení o přechodném pobytu je právní nárok – řízení nesmí trvat déle než 2 měsíce.
Zákon stanoví pouze podmínku, občan EU nesměl v minulosti ohrozit bezpečnost
státu nebo závažným způsobem nenarušil veřejný pořádek.
K žádosti o vydání potvrzení o přechodném pobytu na území ČR občan Evropské unie předloží (dle § 87a)
a)    cestovní doklad,
b)    doklad potvrzující účel pobytu, jde-li o zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost (např. advokacie, Česká lékařská komora, členství v obchodní společnosti aj.)  anebo studium,
c)     fotografie,
d)    doklad o zdravotním pojištění; to neplatí, je-li účelem pobytu zaměstnání, podnikání nebo jiná výdělečná činnost (viz výše ad b), a
e) doklad o zajištění ubytování na území.

V praxi to tedy znamená, že pokud má občan EU z nějakého důvodu problém předložit doklad o svém účelu pobytu, tak namísto toho může předložit doklad o zdravotním pojištění (např. doklad o zdravotním pojištění ze svého státu, tedy např. doklad o francouzském zdravotním pojištění).
Každopádně není nikterak protizákonné, pokud občan EU neuvede svůj skutečný účel pobytu. Na druhou stranu je v praxi určitě lepší uvést přesný účel pobytu.

Přechodný pobyt rodinného příslušníka občana EU

Přechodným pobytem je jakýkoli pobyt rodinného příslušníka občana EU, který není pobytem trvalým.

Přechodný pobyt bez víza
Rodinný příslušník občana EU smí pobývat na území ČR bez víza (tedy jen např. z USA) nebo jiného povolení jen pokud se na něj nevztahuje vízová povinnost anebo při splnění těchto 3 podmínek (§ 18/e)
- předtím měl uděleno vstupní či tranzitní vízum a to pozbylo platnost
- občan EU pobývá společně s ním a
- doba pobytu nepřekročí 3 měsíce (tedy zřejmě doba pobytu bez víza)
V praxi tedy půjde o případy, kdy rodinný příslušník přijede ze třetí země do ČR – např. na vízum k pobytu do 90 dnů a než si vyřídí povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu, jeho vízum vyprší.

Přechodný pobyt dle § 87y
§ 87y zní:
Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a na území pobývá společně s občanem Evropské unie, je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; po tuto dobu se jeho pobyt na území považuje za pobyt přechodný. Oprávnění pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti neplatí, pokud nabylo právní moci rozhodnutí o ukončení pobytu rodinného příslušníka.
Dle § 87y může po podání žádosti o povolení k přechodnému pobytu rodinný příslušník pobývat v ČR až do vyřízení této žádosti, pokud pobývá společně s občanem EU, i když předtím vízum neměl a i když řízení trvá delší dobu - dohromady se soudním přezkumem rozhodnutí může celé řízení trvat i léta.
Toto ustanovení má pro rodinné příslušníky občana EU zásadní význam. Podáním žádosti o přechodný nebo o trvalý pobyt tedy může rodinný příslušník občana EU snadno zlegalizovat svůj pobyt.
Dle čl. 10 směrnice je policie povinna vydat rodinnému příslušníkovi potvrzení o tom, že podal žádost o povolení k pobytu. Policie toto činí prostřednictvím tzv. překlenovacího víza, tedy štítku nalepeného do cestovního pasu, na kterém je napsán (někdy i rukou) „§ 87y“. V praxi s tímto nicméně může být problém, zejména tehdy, podává-li rodinný příslušník svou žádost v zastoupení či doporučeně poštou.

Povolení k přechodnému pobytu
§ 87b/1 zní:
Rodinný příslušník občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie a hodlá na území pobývat přechodně po dobu delší než 3 měsíce společně s občanem Evropské unie, je povinen požádat policii o povolení k přechodnému pobytu. Žádost je povinen podat ve lhůtě do 3 měsíců ode dne vstupu na území.
Rodinný příslušník občana EU je nejen oprávněn, nýbrž i povinen požádat o povolení k přechodnému pobytu. Má nárok na vydání povolení k přechodnému pobytu již z toho titulu, že je rodinným příslušníkem; místo účelu pobytu musí prokázat, že je rodinným příslušníkem.
Policie by při vyřizování neměla vyžadovat prokazování skutečnosti, že rodinný příslušník s občanem skutečně žije ve společné domácnosti, vyjma případů fingovaného manželství.
O pobyt musí takto rodinný příslušník požádat do 3 měsíců od vstupu do ČR.
K žádosti je rodinný příslušní povinen předložit:
a) cestovní doklad,
b) doklad potvrzující, že je rodinným příslušníkem občana EU (tedy např. oddací list, rodný list, dokad o tom, že je o nezaopatřenou osobu, doklad o společné domácnosti aj.)
c) fotografie,
d) doklad o zdravotním pojištění
e) doklad o zajištění ubytování na území.

Rodinný příslušník, který je sám občanem EU, např. slovenská manželka Slováka, který přijel pracovat do ČR, má postavení občana EU; při vyřizování pobytu může ovšem postupovat obdobně jako rodinní příslušníci občana EU, kteří sami jsou občany třetích zemí. V praxi zde ale nejsou příliš velké rozdíly.

O povolení k přechodnému pobytu od poslední novely žádají i rodinní příslušníci občanů ČR, a to po první 2 roky svého pobytu v ČR. Pokud nesplňují podmínky, aby na trvalý pobyt dosáhli ihned (viz 3.4.3), musí postupovat stejně jako rodinní příslušníci občanů jiných států EU.

Nejasné bude postavení těch cizinců, kteří sice získali povolení k přechodnému pobytu, ovšem v mezidobí přestali být rodinnými příslušníky občana EU, aniž by však o toto povolení přišli. Pokud tyto osoby následně nezískají trvalý pobyt z jiného důvodu, tak zřejmě budou napořád v právním postavení cizinců s přechodným pobytem.


Trvalý pobyt občana EU
Trvalý pobyt občana EU je nejvýhodnější pobytový status, který cizinec může v ČR požívat. Až na několik málo výjimek je právní postavení osob s trvalým pobytem (zejména občanů EU) zcela srovnatelné s českými občany, v určitých ohledech dokonce mohou mít postavení i lepší.
Na udělení povolení k trvalému pobytu má nárok občan EU za splnění jedné z těchto podmínek (§ 87g):
1) po 5 letech nepřetržitého přechodného pobytu v ČR,
2) jestliže se stal osobou již nepracující v členském státě, tedy vzniklo mu právo na pobyt v ČR po skončení výdělečné činnosti v ČR
3)    jde o občana EU mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu
4) z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných zvláštního zřetel, a
5) je-li jeho pobyt v zájmu České republiky.

K žádosti o trvalý pobyt předloží občan EU (§ 87i)
a) cestovní doklad,   
b) doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87g odst. 1,
c) fotografie, a
d) doklad o zajištění ubytování.


Trvalý pobyt po 5 letech nepřetržitého přechodného pobytu
Ad 1) Do nepřetržitého přechodného pobytu se počítá nejen pobyt zaregistrovaný (viz 3.1.2), nýbrž i pobyt bez potvrzení o přechodném pobytu (viz 3.1.1). Musí jít ovšem o pobyt legální (čl. 16 směrnice).
Jinou otázkou už je, zda a jak dotyčný občan EU svůj neregistrovaný pobyt prokáže; směrnice mu výslovně dovoluje použít jakékoli důkazní prostředky, které se v členském státě používají (čl. 21). Rozhodně může občan EU předložit doklad o tom, že v ČR pracoval, doklad o studiu, doklad o tom, že zde měl uzavřenou nájemní smlouvu a např. platil nájemné, dále svědectví třetích osob atd.

Co se týče nepřetržitosti pobytu stanoví zákon (§ 87g odst. 7):
„Podmínka nepřetržitého přechodného pobytu je zachována, pokud nepřítomnost občana Evropské unie1a) na území nepřesáhne celkem 6 měsíců ročně, nebo
přesáhne-li tuto dobu
a) z důvodu plnění povinné vojenské služby, nebo
b) pokud jedna nepřítomnost nebude delší než 12 po sobě jdoucích měsíců, a to ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění, studium nebo odborné školení, anebo z důvodu pracovního vyslání do zahraničí.“
Občan EU tedy může být fyzicky mimo ČR
-    každý rok až 6 měsíců (může jít o jednu nebo více cest mimo ČR) nebo
-    po jakoukoli dobu kvůli plnění vojenské služby anebo
-    během uvedeného období – zřejmě jen jednou – může být mimo ČR až 1 rok, pokud je to odůvodněno závažnými důvody, ať už se jedná o důvody uvedené příkladmo výše anebo o jiné důvody, jejichž závažnost je obdobná.
Zákon (ani směrnice) nestanoví výslovně, zda se tato období nepřítomnosti do požadovaných 5 let počítají nebo ne. Z logiky věci by se tam kratší období nepřítomnosti počítat měla, delší nikoli. V praxi bude policie zřejmě vyžadovat čestná prohlášení.
Cizinecká policie někdy občany EU mylně informuje v tom smyslu, že jejich pobyt je „přetržený“ a že o trvalý pobyt žádat nemohou. Vyskytly se i případy, kdy pracovníci cizinecké policie Slovákům tvrdili, že vstupem do EU se všechny pobytu jaksi „vynulovaly“ a začalo se znovu od začátku. Tyto informace nejsou pravdivé. Občané EU musí trvat na tom, že pokud se v ČR během posledních 5 let zpravidla zdržovali, tak mají nárok na trvalý pobyt. Aby se jejich pobyt přerušil, museli by být mimo území ČR déle než půl roku a bez vážného důvodu.

Osoby již nepracující v hostitelském členském státě a jejich rodiny
Ad 2) Osoby již nepracující v hostitelském členském státě (a jejich rodinní příslušníci) mají nárok na trvalý pobyt již před uplynutím 5 let nepřetržitého pobytu. Tato výjimka se vztahuje na občana EU (§ 87g),
„a) jestliže v době skončení zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) dosáhl věku stanoveného pro vznik nároku na starobní důchod13c) nebo pro vznik nároku na starobní důchod před dosažením důchodového věku13d) a o tento důchod přiznávaný před dosažením důchodového věku požádal, pokud tuto činnost vykonával na území posledních 12 měsíců před podáním žádosti o povolení k trvalému pobytu a nepřetržitě na území pobývá po dobu nejméně 3 let, nebo
b) jestliže skončil zaměstnání, podnikání nebo jinou výdělečnou činnost13a) z důvodu vzniku plné invalidity a pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 2 let; podmínka doby nepřetržitého pobytu na území neplatí, pokud občanu Evropské unie vznikl nárok na plný invalidní důchod z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání13e), anebo
c) jestliže je zaměstnán, podniká nebo provozuje jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vrací na území, pokud na území dříve nepřetržitě pobýval a současně zde byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost po dobu nejméně 3 let.“
(§87g/4) „Pro účely vydání povolení k trvalému pobytu podle a) nebo dle b) - Odkazy jsou oproti textu zákona přizpůsobeny této publikaci (poznámka autora). se doba výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) na území jiného členského státu Evropské unie považuje za dobu činnosti vykonávané na území za podmínky, že občan Evropské unie byl zaměstnán, podnikal nebo provozoval jinou výdělečnou činnost na území jiného členského státu Evropské unie a zpravidla se každý den nebo alespoň jednou týdně vracel na území.“
(87g/5) „Podmínka doby pobytu na území a podmínka doby trvání zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti13a) stanovená sub a) nebo b) neplatí, jde-li o občana Evropské unie, který je manželem státního občana České republiky1) nebo jehož manžel pozbyl státní občanství České republiky v důsledku sňatku s ním nebo nabytím jeho státního občanství.“
(87g/5) „Doba, po kterou je občan Evropské unie1a) veden v evidenci uchazečů o zaměstnání úřadu práce České republiky, se započítává do požadované doby zaměstnání v případech sub a) nebo b) za podmínky, že byl občanu Evropské unie1a) ukončen pracovní poměr z důvodů na jeho vůli nezávislých.“

Občan EU svěřený do náhradní rodinné výchovy
Ad 3) Na občana Evropské unie mladšího 18 let, který byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu, se použije i ustanovení § 87 týkající se občanů třetích států svěřených do náhradní rodinné výchovy, což znamená, že trvalý pobyt vzniká dnem právní moci rozhodnutí o svěření do náhradní rodinné výchovy, pokud alespoň jedna osoba, které byl nezletilý cizinec svěřen, má trvalý pobyt v ČR anebo se na území ČR nachází ústav, kam byl cizinec umístěn. Po dosažení 15 roku věku musí dítě cizinec požádat o vydání příslušného průkazu (občan EU žádá o vydání průkazu o povolení k trvalému pobytu pro státního příslušníka členského státu Evropských společenství – viz 4.3.3). Trvalý pobyt skončí ukončením náhradní rodinné výchovy, odhlášením, dosažením věku 18 let nebo rovněž odsouzením za trestný čin k trestu na více něž 3 roky.


Humanitární důvody a důvody státního zájmu
Též u občana EU mohou být dány důvody humanitární či důvody hodné zvláštního zřetele a důvody státního zájmu. Interpretace těchto ustanovení bude zřejmě rozhodující měrou záviset na Ministerstvu vnitra, kterému je rozhodování o těchto záležitostech svěřeno.

Trvalý pobyt rodinného příslušníka občana EU

Rodinný příslušník občana EU má nárok na udělení povolení k trvalému pobytu za splnění jedné z těchto podmínek (§ 87h):
1) po 5 letech nepřetržitého přechodného pobytu v ČR
2)    je-li rodinným příslušníkem státního občana ČR, který je přihlášen v ČR k trvalému pobytu, a to (od poslední novely) za podmínky, že tento rodinný příslušník již nejméně 2 roky pobýval v ČR přechodně a že rodinná vazba trvá nejméně 1 rok
3) je-li rodinným příslušníkem občana jiného členského státu EU, který je přihlášen v ČR k trvalému pobytu a to (od poslední novely) za podmínky, že tento rodinný příslušník již nejméně 2 roky pobýval v ČR přechodně a že rodinná vazba trvá nejméně 1 rok
4) je-li pozůstalou osobou po státním občanovi ČR, který byl přihlášen v ČR k trvalému pobytu
5) jestliže je pozůstalou osobou po občanu jiného členského státu EU, který v ČR pobýval za účelem výkonu zaměstnání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, a
1. ke dni úmrtí pobýval občan jiného členského státu EU v ČR nepřetržitě po dobu nejméně 2 let,
2.    k úmrtí občana jiného členského státu Evropské unie došlo v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebo
3. pozbyl státní občanství ČR v důsledku sňatku s tímto občanem jiného členského státu EU nebo nabytím jeho státního občanství.
6) je-li jeho pobyt v zájmu ČR
7) z humanitárních důvodů.

K žádosti o trvalý pobyt rodinný příslušník občana EU předloží
a) cestovní doklad,   
b) doklad potvrzující splnění podmínky podle § 87h odst. 1,
c) fotografie, a
d) doklad o zajištění ubytování.

§ 87h/1/a
Po 5 letech nepřetržitého přechodného pobytu v ČR
Ad 1) ohledně nepřetržitosti pobytu platí § 87g odst. 7 obdobně

U rodinných příslušníků zřejmě může nastat ten problém, že policie chápe nepřetržitost pobytu jako časovou návaznost jednotlivých povolení k pobytu. Pokud si tedy bude muset rodinný příslušník prodlužovat povolení k pobytu a opomene tak udělat, může vzniknout spor, zda se pobyt počítá, případně zda je pobyt nepřerušený. Je ale nutno trvat na tom, že přechodný pobyt rodinného příslušníka, který získal povolení k přechodnému pobytu, je legální i tehdy, pokud si opomenul prodloužit průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana EU.

Pokud jde o otázku, jaký druh pobytu se do požadovaných 5 let přechodného pobytu počítá, je ze zákona třeba dovodit, že do tohoto pobytu se započítávají i léta pobytu cizince v ČR předtím, než se stal rodinným příslušníkem občana EU. Např. tedy občan Ukrajiny pobývá v ČR na vízum nad 90 dnů a následně na dlouhodobý pobyt po dobu 2 let a pak se ožení s občankou Slovenska pobývající přechodně v ČR. Tento Ukrajinec pak získá po třech letech svého manželství trvalý pobyt, neboť k těmto 3 letem se ještě připočítají 2 roky jeho pobytu, když ještě nebyl rodinným příslušníkem.

87h/1/b
Rodinní příslušníci občanů ČR a jiných občanů EU s trvalým pobytem v ČR
Ad 2) a 3): Až do poslední novely získávali rodinní příslušníci českých občanů a jiných občanů EU, kteří měli v ČR trvalý pobyt, trvalý pobyt ihned. Toto právo mají všechny rodiny českých občanů, pokud byla žádost o povolení k trvalému pobytu podána do 20.12.2007.
Od poslední – v médiích velmi kritizované novely – mají tito rodinní příslušníci získávat trvalý pobyt dle § 87h/1/b
po 2 letech jeho nepřetržitého přechodného pobytu na území, pokud je nejméně 1 rok rodinným příslušníkem státního občana České republiky, který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo rodinným příslušníkem občana jiného členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území,

Nově jsou tedy přidány 2 dodatečné podmínky:
- 2 roky nepřetržitého přechodného pobytu v ČR (může jít jak o pobyt na základě povolení k přechodnému pobytu pro rodinného příslušníka občana EU tak i o pobyt na vízum či na základě povolení k dlouhodobému pobytu) a
- 1 rok trvání rodinné vazby (může jít jak o trvání současné rodinné vazby – např. manželství, tak i o trvání předchozí rodinné vazby – např. společné domácnosti).

Zpravidla tedy bude postup takový, že rodinný příslušník občana ČR (totéž se vztahuje i na občana EU, který má v ČR trvalý pobyt) nejprve získá povolení k přechodnému pobytu dle § 87b (viz 3.2.3 a 3.2.4) a po dvou letech pak požádá o povolení k trvalému pobytu. Během těchto dvou let tedy bude mít pouze pobyt přechodný, což může v určitých právních oblastech být spojeno s nižší mírou práv.

Na koho novela dopadnout nemusí
Existuje však mnoho rodinných příslušníků, kteří se "vejdou" i do nové právní úpravy a splní tedy obě nové podmínky § 87h/1/b):
- 2 roky nepřetržitého přechodného pobytu v ČR a
- 1 rok trvání rodinné vazby.
Půjde např. o ta smíšená manželství, kdy cizinec již v ČR pobývá na víza či na dlouhodobý pobyt déle než 2 roky a současně spolu oba partneři již před svatbou sdíleli společnou domácnost.
Příklad: Ukrajinská státní občanka se ve třetím roce svého pobytu v ČR seznámí s Čechem a vezmou se. Po svatbě tedy bude tato občanka splňovat podmínku dvouletého přechodného pobytu, nebude ovšem splňovat podmínku jednoho roku trvání rodinné vazby. Její čekací lhůta tedy bude 1 rok od svatby.
Příklad: Turecký státní občan se ve druhém roce seznámí s přítelem českého občanství a začnou spolu stabilně a natrvalo žít. Po roce společného soužití v jedné domácnosti uzavřou registrované partnerství. Mongol tedy bude po uzavření registrovaného partnerství splňovat jak podmínku dvouletého přechodného pobytu tak i podmínku jednoročního trvání rodinné vazby a trvalý pobyt získá ihned po vstupu do registrovaného partnerství.

Každá rodina se tedy musí pečlivě podívat, zda-li rodinný příslušník jednu nebo dokonce obě podmínky již nesplňuje.
Další možností, jak získat trvalý pobyt ihned je požádat o jeho udělení z humanitárních důvodů dle § 87h/2

Zvýhodnění v důsledku rodinné vazby na občana ČR a na občana EU s trvalým pobytem v ČR se vztahuje i na rodinného příslušníka občana ČR a občana EU, který je i sám občanem EU (např. Slovenka, která si vezme českého občana nebo která by si vzala slovenského občana s trvalým pobytem v ČR, by žádala o trvalý pobyt podle ustanovení § 87h/1/b).

Pozůstalá osoba po státním občanovi ČR, který byl přihlášen v ČR k trvalému pobytu
Ad 4) a 5): pozůstalá osoba není jasně definována. Snad je na ni možno analogicky aplikovat Nařízení 1408/71, které v čl. 1 písm.g) stanoví, že „pozůstalý znamená jakoukoli osobu definovanou nebo za takovou uznanou právními předpisy, podle nichž se přiznávají dávky; avšak v případech, kde tyto předpisy za pozůstalého považují jen osobu, která se zemřelým bydlela pod jednou střechou, se tato podmínka bude považovat za splněnou, byla-li tato osoba na zemřelého převážně odkázána výživou“. Pozůstalými by tedy byli ti, kteří mají nárok na vdovský nebo sirotčí důchod dle zákona o důchodovém pojištění; jejich nárok na pobyt by zřejmě měl trvat po celou dobu, po kterou mají nárok na příslušný důchod (děti až do dospělosti). Druhou možností by bylo posuzovat „pozůstalé“ dle předpisů o dědění.

Humanitární důvody
Cizinecký zákon v § 87h/2 stanoví, že povolení k trvalému pobyt vydá Ministerstvo vnitra rodinnému příslušníkovi občana EU:
a) pokud je jeho pobyt na území v zájmu České republiky, nebo
b) z humanitárních důvodů, zejména
1. z důvodu péče o občana Evropské unie, který se z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nedokáže sám o sebe postarat, nebo
2.    žádá-li o vydání tohoto povolení jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě státního občana České republiky, který je na území přihlášen k trvalému pobytu, nebo jako nezletilé nebo zletilé nezaopatřené dítě občana jiného členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území, je-li důvodem žádosti jejich společné soužití.

Někteří rodinní příslušníci občanů EU tedy budou mít i nadále možnost získat trvalý pobyt ihned. K důvodům, které jsou v zákoně vyjmenovány příkladmo, lze přidat i důvody další, byť jejich aplikace bude do značné míry záviset na uvážení Ministerstva vnitra. Za humanitární důvody se v minulosti často považovaly též důvody související s hrozící sociální či zdravotní újmou pro cizince. Lze tedy trvat na tom, že v souladu s dosavadním výkladem pojmu humanitární důvody by Ministerstvo vnitra mělo udělovat trvalý pobyt v těch případech, kdy např. hrozí, že rodinný příslušník se ocitne nemocný bez zdravotního pojištění anebo by se ocitl ve stavu hmotné nouze ovšem bez nároku na pomoc v hmotné nouzi (nebude totiž mít trvalý pobyt).

Podle tohoto ustanovení by tedy měly získat pomoc ty rodiny českých občanů, na které by dopadla poslední zpřísňující novela zákona o pobytu cizinců způsobem, který by je ve zvýšené míře ohrožoval. Toto lze dovodit i z rétoriky Ministerstva vnitra při schvalování této kontroverzní novely.

Žádost o trvalý pobyt lze podat na Ministerstvo vnitra i souběžně s žádostí o přechodný pobyt podané na cizinecké policii. Úřady už pak musí vyřešit mezi sebou, které žádosti vyhoví popř. zda řízení nejprve přeruší.