Stop pracovnímu vykořisťování - pohled z blízka
Analýza procesu agenturního zaměstnávání Vietnamců a Vietnamek v ČR zpracovaná La Stradou. Více....
Stručná analýza kompetencí úřadů
Každý cizince, stejně tak, jako každý člověk vůbec, kdo pobývá v ČR je povinen dodržovat všechny zákony a jiné právní předpisy, které se na něj vztahují. Jedná se např. o trestní zákon, daňové zákony, zákony o sociálním a zdravotním pojištění atd. Existují ovšem i povinnosti, které jsou povinni dodržovat speciálně cizinci a o některých těchto povinnostech je pojednáno v této kapitole.
Všichni cizinci, tedy i občané EU a jejich rodinní příslušníci a též osoby s trvalým pobytem, musí hlásit místo pobytu na území (toto nutno odlišit od potvrzení o přechodném pobytu dle 3.1.2.) Vyňati z této povinnosti jsou jen děti mladší 15 let, diplomaté či cizinci, jejichž svoboda byla omezena.
Povinnost hlásit místo pobytu se plní vyplněním a podepsáním přihlašovacího tiskopisu viz ZDE
Tento přihlašovací lístek je možné poslat buď policii (nejlépe doporučeně) anebo jej dát ubytovateli.
Ubytovatelem je dle § 99 každá osoba, která poskytuje ubytování za úhradu, tedy i ten, kdo od cizince sice peníze nebere, ovšem jiní ubytovaní mu za ubytování platí. Je-li cizinec ubytován u takovéto osoby (tedy ve většině případů), přechází povinnost hlásit místo pobytu de facto na ubytovatele: cizinec musí pouze předložit ubytovateli svůj cestovní doklad a vyplnit přihlašovací tiskopis, za odeslání tiskopisu policii (do 3 dnů!) již odpovídá ubytovatel.
Zákon dále ukládá cizincům hlásit i změnu místa pobytu, tedy přestěhování na dobu nejméně jednoho měsíce. Ač to zákon výslovně nestanoví, lze zřejmě postupovat zcela stejně jako při prvním hlášení místa pobytu (§ 98). Policie může vyžadovat doklady prokazující, že ke změně pobytu opravdu došlo.
Lhůty ke splnění povinnosti hlásit místo pobytu (§ 93 a násl.)
Občané EU a jejich rodinní příslušníci (zdržuje-li se občan EU v ČR) musí
- hlásit pobyt do 30 dnů od vstupu do ČR, pokud jejich předpokládaný pobyt v ČR bude delší než 30 dnů a
- hlásit změny pobytu do 30 dnů ode dne změny, pokud předpokládaná změna místa pobytu potrvá déle než 90 dnů (anebo déle než 180 dnů, což platí pro ty, kteří svůj pobyt nahlásili anebo jim bylo vydáno příslušné povolení k pobytu).
Pobývá-li občan EU mimo území ČR, musí jeho rodinný příslušník hlásit pobyt nikoli do 30 dnů, nýbrž do 3 dnů (tak jako ostatní cizinci ze třetích zemí).
Pokuty za neohlášení pobytu (§157)
Povinnost hlásit místo pobytu není v praxi ze strany policie důsledně vymáhána, její porušení se vůči cizincům i obtížně prokazuje vzhledem k tomu, že tuto povinnost sdílí i ubytovatel. Mnoho cizinců a mnoho ubytovatelů nic nehlásí a ani o této povinnosti nevědí. Cizincům lze ovšem teoreticky za její nesplnění uložit pokutu až 3.000 Kč (§ 157). Hlavní tíha odpovědnosti leží ale na ubytovateli (pokuta teoreticky až do výše 50.000 Kč - § 156).
Pokud je cizinci ze strany cizinecké policie předhozeno, že nesplnil povinnost hlásit místo pobytu, může cizinec tvrdit, že tuto povinnost splnil u svého ubytovatel, popř. u svých ubytovatelů a že již nenese odpovědnost za to, že ubytovatelé svou povinnost nesplnili.
Občané EU a jejich rodinní příslušníci musí dále plnit zejména tyto povinnosti (§ 103):
a) hlásit změnu příjmení, osobního stavu, údajů v cestovním dokladu a v jiných pobytových průkazech vydaných Českou republikou (viz 4.3). Občané EU a jejich rodinní příslušníci musí toto hlásit do 15 pracovních dnů, ostatní cizinci do 3 dnů. V praxi jde především o hlášení sňatků a nových cestovních dokladů
b) neprodleně hlásit ztrátu cestovního dokladu (tedy i cestovního pasu cizího státu)
c) povinnosti ve vztahu k dokladům vydaným dle cizineckého zákona (všechny pobytové průkazy a cestovní doklady; nikoli cestovní doklad vydaný domovským státem cizince), zejména chránit před porušením, v případě ztráty či poškození nahlásit do 3 dnů, odevzdat 3 dny před skončením pobytu
d) požádat o prodloužení doby platnosti pobytových průkazů
e) podrobit se a spolupracovat při zákrocích policie, tj. např. nevyhýbat se pobytovým a hraničním kontrolám, kdykoli prokázat svou totožnost, podrobit se v odvodněných případech lékařské kontrole a někdy též strpět snímání otisků prstů
f) prokázat při pobytové kontrole, že je zajištěna úhrada nákladů zdravotní péče
Sankcemi za přestupky cizinců je kromě jiných sankcí (např. vyhoštění) pokuta (§ 157).
Pokutou až 10.000 Kč jsou trestány nejzávažnější přestupky jako překročení hranic mimo hraniční přechod či padělání cestovních dokladů.
Pokuta až 5.000 Kč může být uložena za neohlášení ztráty cestovních dokladů, za úmyslné poškození cestovního dokladu anebo za prokázání se neplatným nebo k nečitelnosti poškozeným cestovním dokladem. Stejná sankce je i za nelegální pobyt (např. vyhoštěný občan EU, který by jinak mohl být odsouzen za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí).
Za nesplnění ostatních povinností může být pokuta až 3.000 Kč.
V blokovém řízení (tedy na ulici bez řádného projednání přestupku) může být uložena pokuta max. do výše 3.000 Kč.
Souběžně s pokutou může být cizinci i odepřen či ukončen pobyt v ČR (viz kapitola 6).