AKTUALITY

 

Stop pracovnímu vykořisťování - pohled z blízka
Analýza procesu agenturního zaměstnávání Vietnamců a Vietnamek v ČR zpracovaná La Stradou. Více....

Kdo má řídit migraci?

Stručná analýza kompetencí úřadů

 

 

Analýza vzniku a působení zprostředko- vatelských agentur

 

 

 

 

 

 

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ O POBYTOVÉ POVOLENÍ

S výjimkou několika důležitých rozhodnutí (zejména udělování víza, dále pak např. ověření pozvání) jsou veškerá rozhodování o právu vstupu a pobytu občanů EU a jejich rodinných příslušníků vydávána ve správním řízení. Správní řízení je soubor pravidel, kterými se správní orgán při rozhodování musí řídit. Tato pravidla přiznávají účastníkům řízení řadu procesních práv, o nichž je třeba mít určité povědomí a které je někdy možné i využívat. V této kapitole je popsáno správní řízení, v němž se vydávají občanům EU a rodinným příslušníkům občanů EU povolení k pobytu, někdy nazývaná též zvláštní pobytová oprávnění (konkrétně jde vydání potvrzení o přechodném pobytu na území, o povolení k přechodnému pobytu a o povolení k trvalému pobytu.

Obecně o správním řízení

Při rozhodování o právu občanů EU a jejich rodinných příslušníků pobývat v ČR je třeba si uvědomit několik základních skutečností:
- získání povolení k pobytu je podstatně snazší než u ostatních cizinců (není třeba předkládat prostředky k pobytu, rejstříky trestů, souhlas rodiče aj, žádost je možno podat v ČR na policii, povolení se vydává napořád, obnovuje se pouze průkaz aj.
- na vydání těchto povolení je právní nárok
- na správní řízení se vztahuje správní řád
- je zde vždy výhrada bezpečnosti státu a veřejného pořádku (viz kapitola 6)

Správní řád dává účastníkům řízení, tedy v těchto případech žadatelům, řadu procesních práv. Nejdůležitějšími jsou tato práva: možnost podávat žádosti i písemně, tedy i poštou, právo být v řízení zastoupen, právo nahlížet do spisu a pořizovat si kopie spisu, právo i povinnost navrhovat důkazy, právo, aby (zamítavé) rozhodnutí bylo odůvodněno a právo podat odvolání k nadřízenému orgánu. Proti zamítavému rozhodnutí nadřízeného orgánu je možno podat správní žalobu ke Krajskému soudu (či Městskému soudu v Praze).
Text správního řádu viz
http://www.micr.cz/sbirka/2004/sb174-04.pdf nebo http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spravni_rad/

V praxi je správní řízení o povolení k pobytu písemné, ústní jednání jsou výjimkou. Pokud policie nařídí ústní jednání, musí (nehrozí-li nebezpečí z prodlení) o tom vyrozumět účastníky nejméně 5 dnů předem; účastníci mohou navrhnout, aby toto jednání bylo veřejné a policie by tomu měla vyhovět, pokud tím nemůže být způsobena újma ostatním účastníkům (§49 správního řádu).
V praxi je hlavní a jedinou povinností účastníka předložit žádost a požadované náležitosti – přílohy žádosti.

Je třeba právní pomoc advokáta?
Pro řízení o vydání povolení k pobytu v zásadě platí, že služby advokátů ani jiných poskytovatelů právních služeb nejsou nutné. Stejně jako je v české společnosti absurdní, aby se např. někdo nechal zastupovat při vyřizování občanského anebo řidičského průkazu, stejně tak by nemělo být třeba zastoupení advokátem či jiným poradcem v řízeních na cizinecké policii. Právní poradci často stojí jen zbytečně peníze (služby bývají často předražené) a jejich hlavní pomoc spočívá v tom, že vystojí určité fronty.
Výjimkou je situace, kdy rodinný příslušník pobývá v ČR anebo jinde v Schengenském prostoru nelegálně; v těchto případech lze doporučit, aby dotyčná rodina vyhledala právní pomoc. Vedle advokátů jsou důležitými poskytovateli právní pomoci v cizineckých věcech tzv. nevládní organizace, tedy právnické osoby, které se angažují ve prospěch práv cizinců a jejich služby jsou většinou pro uživatele zdarma, neboť tyto organizace financují svou činnost z grantů.
Tato publikace se snaží být pomocí všem, kdo si chtějí své pobytové povolení vyřídit sami.

Žádost o vydání povolení k pobytu
Řízení o vydání povolení k pobytu se zahajuje podáním žádosti.
Řízení je zahájeno dnem, kdy podání dojde správnímu úřadu (tedy nejčastěji cizinecké policii nebo Ministerstvu vnitra), a to i v případě, kdy žádost je podána neúplná, tedy bez povinných náležitostí či nikoli na předtištěném formuláři, anebo jinak vadná (např. bez podpisu).

Formulář žádosti
Žádost se podává na předtištěném formuláři. Tyto formuláře jsou v současnosti fialové barvy a jsou k dispozici na cizinecké policii v tištěné podobě. Lze je rovněž stáhnout z internetu, a to např. též zde
http://www.mvcr.cz/rady/formulare/cizinci/zadost2.pdf .
Tyto formuláře se pak vyplní ručně. Do kolonky účel pobytu může rodinný příslušník napsat slova „sloučení rodiny“ anebo tam může napsat číslo příslušného paragrafu např. 15a a 87h. K vyplněnému formuláři je možné připojit jako nepovinou přílohu cokoli dalšího: odůvodnění žádosti, pokud je toto odůvodnění delší a není účelné ho psát rukou do formuláře; plná moc pro zástupce; jiná potvrzení či dobrozdání (např. doporučující dopisy atd.).


Forma podání žádosti
§ 37 odst. 1 až 4 správního řádu stanoví, že
(1) Podání je úkonem směřujícím vůči správnímu orgánu. Podání se posuzuje podle svého skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.

(2) Z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3. V podání souvisejícím s její podnikatelskou činností uvede fyzická osoba jméno a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci jako místo podnikání, popřípadě jinou adresu pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

(3) Nemá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.

(4) Podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. 16) Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu.
Podat žádost je tedy možno učinit zejména doporučeně poštou anebo osobně na přepážce cizinecké policie. Jelikož ovšem na cizinecké policii nemají podatelnu, jsou tam velké fronty a pracovníci cizinecké policie v rozporu se zákonem často odmítnou žádost „nabrat“, je většinou snazší cestou podat žádost poštou.
Ohledně podání žádostí elektronicky s elektronickým podpisem viz seznam elektronických adres pracovišť cizinecké policie
http://www.mv.cz/rs_atlantic/project/article.php?id=48965#reditel
Hrozí-li nebezpeční prodlení (např. večer na konci posledního dne lhůty) a je třeba stihnout podání žádosti k určitému datu, je možné podat žádost běžnou e-mailovou zprávou a do pěti dnů pak doplnit poštou.

Žádost může podat i zmocněnec cizince, na základě písemné plné moci, která nemusí být úředně ověřena.
§ 33 /1 až 3 správního řádu k tomu říkají:
(1) Účastník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.
(2) Zmocnění může být uděleno
a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení,
b) pro celé řízení,
c) pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu, nebo
d) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona.
(3) Zmocněnec může udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho za účastníka jednala, jen je-li v plné moci výslovně dovoleno, že tak může učinit, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Pokud je účastník v řízení zastoupen, doručují se (až na výjimky) pak veškeré písemnosti pouze zástupci cizince, nikoli cizinci samotnému.

Adresa pro doručování
Hrozí-li potíže při doručování písemnosti, měl by žadatel sdělit policii dle § 19 správního řádu adresu pro doručování; touto adresou může být i elektronická adresa, pokud má účastník elektronický podpis. Cizinec může nově sdělit policii adresu pro doručování i pro všechna řízení, která se s ním povedou v budoucnu.

Účinky podání žádosti
Podáním žádosti se dle § 87y legalizuje pobyt rodinného příslušníka na území ČR, a to až do doby skončení řízení.
Více viz kapitola 3.

Náležitosti žádosti

Náležitosti k žádosti o povolení k pobytu lze dělit na:

- obecné náležitosti - které musí být předloženy policii ke každé žádosti o povolení k pobytu, ať již jde o občana EU nebo rodinného příslušníka občana EU (jsou 3: cestovní doklad, fotografie a doklad o zajištění ubytování)

a

- zvláštní náležitosti (doklad o zdravotním pojištění a doklad o účelu pobytu, který má velmi různé podoby).

Cestovní doklad
Ačkoli k pobytu stačí občanovi EU pouze jeho průkaz totožnosti, tedy jiný doklad než jen cestovní pas, k žádosti o povolení k pobytu musí předložit cestovní pas.

Fotografie
Fotografie musí být v předepsaných rozměrech.

Doklad o zajištění ubytování
§ 87i odst. 2 říká, že jím je „doklad o vlastnictví bytu nebo domu, doklad o oprávněnosti užívání bytu nebo úředně ověřený podpis na písemném potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ubytováním občana Evropské unie1a) nebo jeho rodinného příslušníka. Úřední ověření se nevyžaduje, podepíše-li oprávněná osoba souhlas před orgánem policie.“

Ze zákona tedy vyplývá, že se musí jednat o listinný doklad, tedy papír, a to buď o:
- výpis z katastru nemovitostí (na němž je žadatel zapsán jako vlastník) nebo
- doklad o oprávněnosti užívání nemovitosti: nájemní smlouva, podnájemní smlouva, výpis z katastru nemovitosti, v němž je zaneseno věcné břemeno, na jehož základě má cizinec právo danou nemovitost užívat anebo
- potvrzení osoby, která je uvedena v předchozích dvou bodech (vlastníka, nájemce či podnájemce aj.), že souhlasí s tím, aby v této nemovitosti cizinec bydlel + podpis ověřený u notáře nebo na obecním úřadě. Policie má někdy tiskopisy, na které je možno toto potvrzení vydat, potom je možné použít tento formulář, není to ovšem povinnost; viz příloha zde.
Jinak může tento doklad vypadat následovně:

Já, František Svoboda, nar…., trvale bytem …,
jakožto vlastník/nájemce
domu/bytu čp. …v obci ……….., v ulici ………….
dávám tímto pro účely správního řízení o vydání
potvrzení o přechodném pobytu/povolení k přechodnému pobytu/ povolení k trvalému pobytu
pro pana Mariána Kováče, nar…., bytem v SK…, občana Slovenska, číslo cest. pasu……….,
svůj výslovný souhlas k tomu, aby pan Marián Kováč bydlel a byl hlášen
k přechodnému/trvalému pobytu na adrese …………………………………….
Místo Datum Podpis Ověření podpisu

Cizinec je tedy povinen předložit jen jeden z výše uvedených 3 dokladů.

Potíže s dokladem o ubytování ze strany policie
Policie v praxi často vyžaduje jak úředně ověřené potvrzení, nýbrž i nájemní smlouvu. Tato praxe je v rozporu se zákonem, nejen s jeho nynějším textem, ale i s jeho smyslem. Je totiž možné užívat byt i na základě jiného než nájemního práva, zkrátka vlastník nemovitosti může nechat u sebe bydlet druhou osobu, aniž by s ní uzavřel nájemní smlouvu; tato osoba pak nemá nájemní právo, nýbrž pouze užívací právo, které je sice právně méně jisté, ovšem policii toto nepřísluší řešit. Policii tedy musí – dle zákona – stačit i pouhé potvrzení od oprávněné osoby (vlastníka nebo pod/nájemce nemovitosti – nájemce by snad měl svůj nájem prokázat) s ověřeným podpisem. Naopak nájemní či jiná smlouva nemusí mít ověřený podpis. Pokud by policie měla o pravosti dokladu pochybnost, může sama nahlédnout do katastru nemovitostí popř. kontaktovat osobu, která je na nájemní smlouvě podepsána.
V praxi se vyžaduje též na ohlašovnách trvalého pobytu pro české občany  jak výpis z katastru, tak nájemní smlouva tak i ověřený souhlas majitele. Cizinci na tom tedy nejsou hůře než občané ČR. Obě praxe jsou nicméně protizákonné.

Rozpor cizineckého zákona s evropskou směrnicí o volném pohybu
Vyžadování dokladu o zajištění ubytování od občanů EU a od rodinných příslušníků občanů jiných států EU (ne občanů ČR) je v rozporu s Evropskou směrnicí, která v čl. 8 vylučuje, aby státy požadovaly od těchto cizinců podobný doklad. Ministerstvo vnitra a cizinecká policie odůvodnily toto nerespektování směrnice ochranou vlastníků nemovitostí. Po 1.květnu 2004 se totiž vyskytly případy, kdy se cizinci nahlásili na adresu, aniž o tom vlastník této nemovitosti vůbec věděl; v té době se totiž od občanů EU žádný doklad o zajištění ubytování nevyžadoval. I tak je ovšem nepřiměřené, aby policie vyžadovala tento doklad povinně od všech; správné by bylo vyžadovat tyto doklady max. v odůvodněných případech, nikoli např. v případě manželky, která se chce nastěhovat k manželovi, s jehož ubytováním již vlastník souhlasil. V zájmu práv cizinců a v zájmu redukce extrémní byrokratičnosti cizineckého řízení by bylo dobré pokusit se napadnout toto ustanovení a tuto praxi soudní cestou.

Strach lidí přihlásit cizince k pobytu
Většina obyvatel ČR má velké obavy vydat komukoli (občanovi či cizincovi) potvrzení o souhlasu s (trvalým) pobytem. K tomu lze uvést několik právních poznámek:
- toto potvrzení – souhlas má vliv jen na administrativně-právní přihlášení cizince, neplyne z něj žádné soukromoprávní právo cizince užívat dotyčnou nemovitost. Vlastník domu tedy může přihlásit cizince k trvalému pobytu a druhý den ho vystěhovat; bez nájemní či jiné soukromoprávní smlouvy se cizinec nemůže ničeho domáhat. Vlastník má pouze nejasnou povinnost předat cizinci poštu (zvláště tu úřední), která mu přišla na adresu hlášenou u něj. - skutečné „nebezpečí“ vyplývající z přihlášení cizí osoby na určité adrese se velmi přeceňuje. Nejvíce se hovoří o tom, že by mohl přijít exekutor. To je určitě pravda, ovšem exekutor půjde do kteréhokoli bytu, o němž se domnívá, že tam jsou věci povinné osoby, tedy osoby, na jejíž majetek je prováděna exekuce. Úřední hlášení je jen jedno pomocné vodítko. Naopak pokud se exekutorovi důvěryhodně sdělí, že určitý majetek nepatří povinnému, nesmí exekutor tento majetek zajistit.
- ubytovatel, tedy každá osoba, u níž cizinec bydlí, je povinna vystavit cizinci na jeho žádost potvrzení o ubytování pro policejní účely, v opačném případě může dostat i pokutu až 50.000,-Kč (§ 157a). V praxi ovšem cizinecká policie bohužel tuto povinnost nevymáhá a cizincům není nápomocna k tomu, aby od svých ubytovatelů dostali doklad o zajištění ubytování.
- naopak vystavení jasně nepravdivého potvrzení o zajištění ubytování (tedy ví-li osoba vydávající potvrzení již v okamžiku podepisování potvrzení zcela jasně, že cizinec u ní bydlet nebude) je také přestupkem se sankcí až 5.000,-Kč (§ 157a).

Doklad o účelu pobytu
Doklady o zajištění účelu pobytu jsou velmi rozmanité. Doklady o účelu pobytu
- u občanů EU jsou např. doklad o tom, že je v ČR zaměstnán, podniká nebo provozuje jinou samostatnou výdělečnou činnost anebo zde studuje; v ostatních případech občan EU žádný doklad nepředkládá,
-     u rodinných příslušníků jde o doklady o tom, že jsou rodinnými příslušníky, že jsou nezaopatření, že jsou ze strany občanů EU vyživovaní či že s občany EU žijí či žili ve společné domácnosti.

Dalšími doklady o účelu pobytu jsou různá potvrzení o tom, jak dlouho zde již občan EU žije.

Příklady dokladů o účelu pobytu
Pokud je občan EU v ČR zaměstnán, předloží zřejmě pracovní smlouvu nebo doklad od úřadu práce či správy sociálního zabezpečení (nikoli už pracovní povolení). Pokud cizinec podniká, předloží živnostenský list anebo výpis z obchodního rejstříku týkající se právnické osoby, jejíž je členem nebo statutárním orgánem (např. jednatelem společnosti s.r.o.), pokud cizinec studuje, předloží potvrzení o studiu.
Ostatní občané EU, kteří zde chtějí registrovat pobyt, např. občané EU, kteří v ČR hodlají jen trávit stáří, nepředkládají nic.

Doklad potvrzující, že cizinec je rodinným příslušníkem občana EU záleží na typu rodinného vztahu:
- manžel předloží oddací list
- dítě mladší 21 let předloží rodný list,
- dítě manžela občana EU, pokud je toto dítě mladší 21 let, předloží jak oddací list svého rodiče tak svůj rodný list
- rodič občana EU, je-li tento občan EU mladší 21 let, rodný list tohoto dítěte
-    nezaopatřený přímý příbuzný ve vzestupné nebo sestupné linii občana EU anebo manžela občana EU předloží rodný list či rodné listy + doklad o nezaopatřenosti
-    cizinec žijící s občanem EU ve společné domácnosti předloží čestné prohlášení, potvrzení o tom, že je spolu s občanem EU hlášen na společné adrese a písemný návrh důkazů, jimiž je možno jejich společné soužití prokázat (svědecké výpovědi žadatelů, sousedů, dalších osob, jiné důkazy)
- cizinec, který se o sebe není schopen ze zdravotních důvodů sám postarat bez osobní péče občana EU, předloží písemný návrh důkazů, jimiž je možno prokázat jeho závislost na občanovi EU (např. lékařské potvrzení, svědecké výpovědi aj.)
Nezaopatřenost se prokáže buď potvrzením o studiu či jiné návštěvě školy anebo potvrzením o zdravotním stavu (lékařským nebo např. přiznáním invalidního důchodu).
Vyživovanost ze strany občana EU lze prokázat např. potvrzením o zasílání peněz, listinným dokladem o tom, že příjmy rodinného příslušníka jsou nižší než jeho životní náklady aj.

Splnění podmínky nejméně 5letého pobytu pro získání trvalého pobytu se bude prokazovat v závislosti na typu pobytu např. dokladem o zaměstnáním, o studiu, o bydlení a hrazení nájemného, písemným návrhem svědeckých výpovědí, čestným prohlášením aj. Nejsnazší je, pokud občan EU byl vždy řádně hlášen na policii (viz hlášení místa pobytu dle kapitoly 7.

Doklad o zdravotním pojištění
Doklad o zdravotním pojištění (tento doklad naopak předkládá jen ten občan EU, který nepředkládá účel pobytu). Dále musí toto předložit i každý rodinný příslušník, který žádá o přechodný pobyt.
Občan EU předloží doklad o tom, že je ve své zemi zdravotně pojištěn dle zákonů své země (např. Francouz předloží své francouzské zdravotní pojištění), tedy příslušný Evropský průkaz zdravotního pojištění.
Pokud jsou rodinní příslušníci občanů EU také účastni veřejných systémů zdravotního pojištění v jiných státech EU (např. manželka Francouze bude rovněž pojištěna ve Francii, i když nemá francouzské občanství), mohou předložit rovněž jen evropský průkaz pojištěnce. Ostatní občané třetích států předloží buď doklad o smluvním zdravotním pojištění uzavřeném v ČR  (např. od Pojišťovny VZP a.s., Pojišťovny Slávia, Maxima aj.) anebo doklad o zdravotním pojištění uzavřeném se zahraniční pojišťovnou, pokud toto pojištění „kryje všechna rizika v ČR.“
Ustanovení § 180i definuje doklad o zdravotním pojištění následovně:
Dokladem o cestovním zdravotním pojištění se pro účely tohoto zákona rozumí doklad, kterým cizinec dokládá zajištění úhrady nákladů léčení v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním na území, včetně nákladů spojených s převozem nemocného do státu, jehož cestovní doklad vlastní, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt, a to do výše minimálně 30 000 EUR, po dobu pobytu na území.

Předkládané náležitostí nesmí být starší 180 dnů, kromě cestovního pasu a matričních dokladů.

Průběh řízení

Řízení o vydání oprávnění k pobytu se zahajuje většinou podáním žádosti. Dále řízení probíhá až do dne právní moci rozhodnutí, tedy do vydání příslušného povolení anebo do pravomocného rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo o zastavení řízení

Osobní podání žádosti
Klasický postup v případě řízení před cizineckou policií vypadá tak, že cizinec přijde na policii se všemi doklady, vyplní tam formulář, úředník žádost i náležitosti zkontroluje a pokud vše souhlasí, tak žádost „nabere“, tedy přijme. Jinak cizince pošle pryč pro chybějící náležitost.
Tento klasický postup může být časově velmi nákladný, pokud jsou na úřadovnách fronty. Navíc mnoho cizinců je povinno podat určitou žádost v určitém krátkém časovém období a pokud zrovna nemá volný půlden až den, nemusí to stihnout. Navíc, odmítne-li policista  žádost nabrat (na což nemá dle správního řádu právo, ovšem přesto se tak v praxi děje), musí cizinec přijít znovu a znovu vystát frontu.

Podání žádosti poštou
Někdy je proto lepší poslat žádost doporučeně poštou, což umožňuje § 37 správního řádu. Správní orgán potom musí žádost přijmout a pokud žádost není úplná, vyzve písemně účastníka k doplnění.
V případě žádostí o pobytová povolení se vyžaduje i předložení pasu a pas pochopitelně není bezpečné posílat v obálce, ani doporučeně; je ovšem možno poslat fotokopii cestovního dokladu. Pokud ovšem policista nemá důvod pochybovat o cizincově identitě (např. dostal-li cizinec nějaké povolení již v minulosti) a je-li rozumný, vyřídí žádost, aniž by pas viděl a předvolá cizince – i s pasem – rovnou k vydání rozhodnutí, takže ušetří cizinci jednu cestu a frontu.

Zastoupení v řízení
V zákoně nebrání nic ani tomu, aby cizinec podal žádost o pobyt v zastoupení, tedy aby udělil jinému plnou moc a ten podal žádost místo něj (povinnost podat žádost osobně se vztahuje jen na víza - § 170). Tato plná moc nemusí být dle § 33 správního řádu úředně ověřena.

Podání žádosti z ciziny
Zákon nevylučuje ani to, aby žádost podal i cizinec, který se ještě nalézá v cizině. Takový cizinec může žádost podat buď v zastoupení anebo poštou. V praxi se toto ovšem zatím neděje. Pokud ovšem jsou takto předloženy všechny náležitosti, policie musí žádosti vyhovět a zástupci účastníka předat příslušný průkaz.
Policie ovšem může vyžadovat, aby se cizinec osobně účastnil na řízení, tedy aby se dostavil na policii. Takové výzvě pochopitelně není možné vyhovět, pokud cizinec se na území ČR nenachází. Je otázkou, zda-li by zastupitelský úřad na základě takového předvolání se cítil povinen udělit cizinci vízum, lze o tom každopádně pochybovat. Řízení by se tedy tímto dostalo do mrtvého bodu a policie by je mohla např. přerušit. Cizinec by se pak mohl pouze snažit napadnout ono usnesení o předvolání.

Za všech okolností ale musí každý příslušný úřad jakoukoli žádost přijmout a začít ji vyřizovat vždy, i když je neúplná, v tom případě má žadatele vyzvat k doplnění. Neúplnou žádost není možné ihned zamítnout. I neúplná žádost je žádostí, jejímž podáním je zachována lhůta. Nemá-li tedy cizinec všechny potřebné doklady v potřebné lhůtě (např. rodič nově narozeného dítěte ho ještě nemá zapsané v cestovním dokladu do dvou měsíců po narození - § 88), může podat žádost neúplnou a chybějící náležitosti doplnit později.

Zahájení řízení z úřadní povinnosti
V druhém typu řízení zahajuje správní orgán z vlastní iniciativy. Půjde většinou o řízení o zrušení povolení k pobytu.

Účastníci řízení
Účastníkem řízení je především samotný cizinec, který o vydání určitého povolení žádá anebo o jehož povolení k pobytu se v řízení jedná.
Kromě cizince mohou existovat ovšem ještě další účastníci řízení.
§ 27 správního řádu stanoví:
1) Účastníky řízení (dále jen "účastník") jsou
a) v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu;
b) v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají.
(2) Účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech.
Dotčenými osobami může být např. člen cizincovy rodiny, jeho zaměstnavatel a někdy i další osoby. Všechny tyto osoby mají v řízení určitá práva. Např. mají právo se v řízení vyjádřit, mají právo předkládat návrhy důkazů a mají právo, aby jim rozhodnutí bylo doručeno. Pokud jim doručeno není, pak takové rozhodnutí nemůže být pravomocné.

Předvolání k osobní účastni na řízení
Policie má právo v odůvodněných případech žadatele či jiné osoby předvolat k výslechu. Předvolání se doručuje do vlastních rukou zpravidla nejméně 5 dnů předem (§ 59 správního řádu). Předvolaná osoba je povinna přijít, jinak jí hrozí pokuta až 50.000 Kč. O výslechu se sepíše protokol; pokud s jeho obsahem osoba, která se výslechu účastnila, nesouhlasí, musí být její námitky do protokolu zaznamenány (§ 18/3 správního řádu).

Povinnost účastníka vypovídat
Na rozdíl od obecné úpravy ve správním řádu, mají v cizineckém řízení všichni účastníci povinnost vypovídat jako svědci. Ustanovení § 169/3 nově stanoví: Účastník řízení je povinen se na vyzvání účastnit osobně úkonů v řízení. Správní orgán je oprávněn vyslechnout účastníka řízení, je-li to nezbytné pro zjištění skutečného stavu věci, zejména pro posouzení, zda se nejedná o obcházení tohoto zákona cizincem s cílem získat oprávnění k pobytu na území, zejména zda účelově neuzavřel manželství nebo zda jeho účelově prohlášeným souhlasem nebylo určeno otcovství. Účastník řízení je povinen vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet. Policie účastníka řízení poučí o důsledcích odmítnutí výpovědi a nepravdivé nebo neúplné výpovědi.
Povinnost vypovídat se tedy netýká jen cizinců samotných ale i dalších účastníků řízení.

Šetření v místě bydliště
Cizinecká policie může zajet do místa bydliště cizince a tam sbírat poznatky o cizinci, např. dotazovat se sousedů a jiných osob. Toto se téměř výhradně, ale zato velmi často děje prověřování tzv. fingovaných manželství.

Prověřování fingovaných manželství a fingovaných určení otcovství
Policie nyní vyvíjí poměrně velkou aktivitu při prověřování tzv. fingovaných manželství popř. fingovaných určení otcovství. Děje se tak téměř vždy v případech, kdy cizinec žádá o pobyt z titulu společné domácnosti.
Základními prostředky tohoto prověřování je šetření v místě bydliště cizince a jeho rodiny a oddělený výslech manželů či jiných partnerů na policii. Při tomto výslechu jsou cizinci a jeho partnerovi (každému odděleně) kladeny otázky, které jsou většinou stejné či obdobné, jejich odpovědi jsou protokolovány a následně předloženy oběma vyslýchaným k porovnání a k vyjádření se k nim. Obsahově se otázky týkají široké škály faktů z minulosti i z přítomného tvrzeného soužití vyslýchaných partnerů.
Na výslech se rozhodně nemá cenu jakkoli připravovat a, pokud vztah není fingovaný, není se jej třeba nikterak obávat.
Častá obava smíšených párů se týká ponižujícího kladení dotazů na intimní soužití páru. Ačkoli má účastník řízení povinnost vypovídat, nelze z toho dovodit, že se musí podvolit šikaně ze strany policie. Pokud je určitý dotaz oprávněně vnímán jako zasahující do lidské důstojnosti, není protiprávní na takový dotaz odmítnout odpovědět.
Častým problémem u výslechů je skutečnost, že cizinec nedostatečně ovládá češtinu, ve které je vyslýchán. Proto je dobré obstarat si pro řízení tlumočníka; tlumočníka je si ale nutno obstarat na vlastní náklady.
U výslechu může být přítomen zástupce účastníka. Tentýž zástupce může být přítomen u výslechu obou partnerů.

Lhůty pro vyřízení žádosti
Lhůty pro vyřízení žádostí o pobytová povolení pro občany EU a jejich rodinné příslušníky činí 60 dnů od podání žádosti (§ 169/2). Pokud do této doby policie rozhodnutí nevydá, může cizinec požádat Ředitelství služby cizinecké policie v Praze, aby podniklo opatření proti nečinnosti, tedy např. aby samo rozhodlo (§ 80 správního řádu).

Rozhodnutí a opravné prostředky

Rozhodnutí o vydání pobytového povolení je buď kladné a v takovém případě policie ihned předá cizinci příslušný pobytový průkaz (viz 4.6) anebo je zamítavé a policie jej doručí cizinci písemně.

Náležitosti rozhodnutí
Zamítavé rozhodnutí musí být odůvodněno: musí tedy dle § 68 správního řádu obsahovat „důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.“
Dále musí rozhodnutí obsahovat poučení o odvolání.
Rozhodnutí se doručí účastníkovi na adresu pro doručování, kterou sdělil správnímu orgánu nebo na adresu jeho hlášeného pobytu, je si rovněž možno zvolit zmocněnce pro doručování (§ 20/2 správního řádu). Pokud adresát není zastižen, může být písemnost uložena na poště a pak platí za doručenou 10. dnem po uložení, a to i v případě, že se o ní nedozvěděl a nově i v případě, že se na této adrese nezdržoval (§ 24 správního řádu – může následně požádat o prominutí zmeškání lhůty pro odvolání- § 41 správního řádu).

Odvolání
Odvolání je nutno podat do 15 dnů u orgánu, proti jehož rozhodnutí směřuje. O odvolání rozhoduje nadřízený orgán, tedy např. Ředitelství služby cizinecké policie či Ministerstvo vnitra. Proti rozhodnutí Ministerstva vnitra v první instanci se podává opravný prostředek nazvaný rozklad – o rozkladu rozhoduje ministr.
Odvoláním dochází většinou k tomu, že napadené rozhodnutí nenabývá právní moci, tedy že se odkládá jeho platnost a účinnost, a to až do doby rozhodnutí nadřízeného orgánu.
Odvolací orgán je povinen rozhodnout nejdéle do 30 dnů od podání odvolání. Odvolací orgán může rozhodnutí např. potvrdit nebo změnit anebo vrátit zpět orgánu prvního stupně.

Forma odvolání
Odvolání může mít např. tuto formu:

Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie

prostřednictvím
Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie v ……../Inspektorát cizinecké policie v……..,
adresa

Věc: odvolání proti rozhodnutí Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie v ……../Inspektorátu cizinecké policie v…….., č.j. ………………

Žadatel: jméno, příjmení, státní občanství, datum narození, bydliště v ČR, číslo pasu

Dne ……… mi bylo doručeno rozhodnutí Oblastního ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie v ……../ Inspektorátu cizinecké policie v…….., čj. ………………, ze dne ……., kterým policie zamítla mou žádost o/ zastavila řízení o mé žádosti o …………., která byla podána dne……… Proti tomuto rozhodnutí podávám v otevřené lhůtě toto
o d v o l á n í,
které odůvodňuji následovně:

I.
…………………………..
namítat lze, že policie neoprávněně neuznala určitou předloženou náležitost
že policie své rozhodnutí nedostatečně odůvodnila
že policie vyložila zákon chybně, což může být i nepřiměřeně restriktivně
že policie nevzala v úvahu některé další skutečnosti
že policie neprovedla některé důkazy, které žadatel navrhoval (nové skutečnosti a návrhy na nové důkazy lze v odvolání uplatnit jen tehdy, pokud nemohly být uplatněny během řízení před orgánem prvního stupně (§ 82/4 správního řádu) …………

II.
Vzhledem k výše uvedenému
n a v r h u j i,
aby odvolací orgán změnil napadené rozhodnutí tak, že povolení ……………. se mi vydává.

Místo Datum Podpis (nemusí být ověřen)
Lze přidat i přílohy: např. plnou moc či jiné

Zmeškání odvolání nelze zhojit
Pokud se účastník neodvolá, nemůže již později rozhodnutí napadnout ani před soudem ani před Ústavním soudem.

Opravné prostředky proti zamítnutému odvolání
Pokud odvolání nebylo vyhověno, je možné podat správní žalobu ke Krajskému soudu (v Praze k Městskému soudu). Žalobu je nutno podat u soudu do 60 dnů od doručení rozhodnutí o odvolání. Pokud stěžovatel není nemajetný, musí se žalobou zaplatit soudní poplatek ve výši 2.000,-Kč (položka 14a zákona o soudních poplatcích). Žaloba může mít obdobnou strukturu i obsah jako odvolání, závěrem se je nutno domáhat toho, aby soud zrušil rozhodnutí odvolacího orgánu. Lze nicméně silně doporučit, aby stěžovatel vyhledal odbornou právní pomoc.
Pokud by soud správní žalobu zamítl nebo odmítl, je možno podat tzv. kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu v Brně. Následně by bylo možno podat ústavní stížnost u Ústavního soudu.

Opravné prostředky je nutno používat v tom pořadí, jak za sebou následují; pokud se určitý opravný prostředek nepodá, jsou další opravné prostředky již vyloučeny.

Průkazy

Pokud policie žádosti o povolení k pobytu vyhoví, vydá cizinci neprodleně příslušný pobytový průkaz:

Potvrzení o přechodném pobytu (§ 87n)
Potvrzení o přechodném pobytu (§ 87n), je průkaz potvrzující přechodný pobyt občana EU; vydává se bez časového omezení a platí, dokud není občanovi EU pobyt zrušen anebo dokud nezískal pobyt trvalý, toto potvrzení tedy není třeba prodlužovat.

Průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana EU (87o)
Průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie (§ 87o) je průkaz potvrzující přechodný pobyt rodinného příslušníka občana EU, vydává se na dobu předpokládaného pobytu občana EU, s nímž rodinný příslušník pobývá, nejvíce však na 5 let (není jasné, jak by se rodinný příslušník mohl vůči policii bránit, pokud by došlo k neshodě ohledně této předpokládané doby pobytu, zda by mohl podat např. odvolání proti vydání tohoto průkazu). Tento průkaz je po 5 letech nutno prodloužit a k tomu je třeba předložit cestovní pas, doklad o zajištění ubytování, zdravotní pojištění a doklad potvrzující, že v ČR pobývá společně s občanem EU.
Pokud by rodinný příslušník platnost průkazu neprodloužil, nestal by se jeho pobyt nelegálním, ovšem dopustil by se přestupku.

Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie (§ 87r)
Průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie (§ 87r) je průkazem pro občana EU, který má trvalý pobyt v ČR. Vydává se na dobu 10 let a o prodloužení je nutno zažádat do 15 dnů po skončení jeho platnosti. K žádosti o povolení je třeba jen cestovní doklad a při případné změně podoby i fotografie. Pokud občan EU o prodloužení v této lhůtě nepožádá, dopustí se přestupku, jeho pobyt je ovšem dál legální.

Průkaz o povolení k trvalému pobytu (§ 87t)
Průkaz o povolení k trvalému pobytu (§ 87t) je průkazem pro rodinného příslušníka s trvalým pobytem, tedy např. i pro rodinného příslušníka občana ČR. Vydává se také na 10 let a lze ho prodloužit za stejných podmínek jako předchozí průkaz.

Obecně k průkazům o pobytu
Všechny čtyři průkazy jsou samostatnými doklady a jsou v nich uvedeny jméno, příjmení, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo cestovního dokladu, adresa hlášeného pobytu v ČR, rodné číslo a případně další skutečnosti vztahující se k pobytu. Do dokladů se budou na žádost provádět i změny těchto údajů a vyznačovat se do nich bude i omezení nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům soudem (§ 87u).

Zrušení průkazu rozhodnutím o zrušení údaje o místě pobytu
Poslední novela zavedla právo ubytovatele cizince, aby navrhl policii zrušit údaj o místu hlášeného pobytu cizince na území, tedy adresu cizince (§ 98a). Toto se týká i hlášeného pobytu občana EU a jeho rodinného příslušníka.
Cizinecká policie je povinna zrušit údaj o místu hlášeného pobytu cizince, který je uveden v potvrzení o přechodném pobytu občana Evropské unie nebo jeho rodinného příslušníka, za těchto podmínek: (98a)
a)    byl-li zápis tohoto údaje proveden na základě pozměněných, neplatných
b)    nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností,
c) byl-li objekt, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území, odstraněn nebo zanikl,
d) pokud ubytování nesplňuje podmínky uvedené v § 100 písm. d), nebo
e) zaniklo-li právo užívat objekt nebo vymezenou část objektu, na jehož adrese je cizinec hlášen k pobytu na území a neužívá-li tento objekt nebo jeho
vymezenou část.
Ubytovatel cizince je existenci výše uvedeného důvodu policii prokázat.
Policie při rušení průkazu nemusí postupovat ve správním řízení, tedy nemusí zejména rozhodnutí odůvodňovat. Policie by měla cizinci své rozhodnutí alespoň oznámit, tedy doručit, jinak by rozhodnutí nemělo nabýt právní moci.
Zruší-li policie adresu cizince, stává se místem pobytu cizince sídlo inspektorátu cizinecké police, v jehož místní příslušnosti byl údaj o místu hlášeného pobytu cizinci úředně zrušen.
V těchto případech přestává průkaz občana EU či jeho rodinného příslušníka platit a cizinec je povinen tento průkaz odevzdat na cizinecké policii. Nový průkaz dostane cizinec až tehdy, když předloží policii nový doklad o zajištění ubytování.

Další důvody skončení platnosti průkazů
Dle ustanovení § 87z a 87aa končí platnost všech výše uvedených průkazů občana EU a jeho rodinného příslušníka z následujících důvodů: (§ 87z)
a) uplynutím doby v něm uvedené,
b) ohlášením jeho ztráty nebo odcizení,
c) nabytím právní moci rozhodnutí soudu o omezení nebo zbavení způsobilosti držitele průkazu k právním úkonům,
d) nabytím státního občanství České republiky, nebo
e) úmrtím držitele průkazu nebo nabytím právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení držitele průkazu za mrtvého.

Policie dále zruší platnost průkazů, jestliže
a) je průkaz poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,
b) průkaz obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo
c) fotografie v průkazu neodpovídá skutečné podobě jeho držitele.
Dle § 87z/3: je-li držitel průkazu přítomen a plně uzná důvody zrušení platnosti průkazu, považuje se stav věci podle odstavce 2 za prokázaný a vydá se příkaz na místě. Odůvodnění příkazu se nahradí vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením platnosti průkazu souhlasí. Podepsáním prohlášení se příkaz stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím. O této skutečnosti musí být držitel průkazu předem prokazatelně poučen.